Archiv

Sisao se rozhodla, že blog začíná být už příliš dlouhý a že bude nejlepší trochu ho utnout. Kdyby se náhodou našla nějaká bytost prahnoucí po starších záznamech, pak má možnost realizovat se právě na této stránce. Archivům zdar!

Tento dokument není validní, velice se za to laskavému čtenáři omlouvám, ale opravit 819 chyb napáchaných kdysi z mladické nerozvážnosti a nedotčenosti webdesignem, na to zatím nemám sílu.

Lemon Café
Lemon Café
V trochu zapadlé uličce na Praze 6 se nachází tenhle vpravdě citronový podnik. Jeho interiér je ve šmrncovní žluté a zelené a hned při vstupu na vás z vitríny pomrkávají různé typy dortů, které mají do obligátního harlekýnu nebo máslového dost daleko. Jenže! Lemon Café není jen o dortech. Naše dvojice vyzkoušela tuňákový sendvič a zapečený kozí sýr s brusinkami a medem (!) a byli jsme nadmíru spokojení. Potom ovšem přišel druhý chod právě v podobě oněch dortů, tentokrát ovocného s marcipánem a zmíněného mexického čokoládového. Jedenáct bodů z deseti! Ten jedenáctý ještě příjemné obsluze, což je bohužel dnes stálo nepříliš samozřejmá rekvizita.

U Emy Destinové
U Emy Destinnové
Ema není podnik, kam bych si vyrazila s kamarády na oběd. Byla jsem tam při ryze rodinné příležitosti a prohlašuji, že kdybych byla chlap, vezmu tam svou vyvolenou a při světle svíčky spolu povečeříme. Prostě romantika malého a vkusně zařízeného interiéru a k tomu vpravdě intimní osvětlení. A dokonce i čerstvá nabídka. Ema připravuje mezinárodní kuchyni, takže podotknu jen, že jarní závitky mi tu chutnaly nejlépe ze všech, co jsem kdy jedla - čínské restaurace prominou. A jehněčí maso (dobré jehněčí maso!) také nedostanete všude.

čajovna Jedná báseň
Jedna báseň
Tahle čajovna mi přišla ještě o něco klidnější než čajovny obvykle bývají. Snad to bylo velkým prostorem rozděleným na několik pódií (mluvím pouze o jedné části, sezení chtiví mají možnost v druhé části podniku), snad příjemnou ,,etno" servírkou. Pro mě veliké plus, ač to zní na čajovnu podivně, je, že v ní nepodávají striktně jen čaje. Dostanete i kávu, horká mléka - doporučuji ovesné s medem a skořicí, přírodní džusy. Pokud si ale stejně dáte tradičně čaj, milou pozorností je kousek sušeného ovoce jako příloha ,,jen tak." A navíc, na čajovnu má Jedna báseň i dobrou jídelní nabídku. Klasická teplá jídla nečekejte, ale kromě různých oříšků a sušeného ovoce tu dostanete i výtečnou baklavu a také skorodomácí netradiční pečivo, slané i sladké. Otestován byl zelňák, pikantně kořeněná a rozpečená zelná placka.

Dá se tedy říci, že i přes všechen shon je můj březen vydařený jak se patří. A abyste nemysleli, výše uvedené stále kompenzuji mj. tancem :-).

NE 09.03.08
Únor uplynul v ,,poklidném" oparu a Sisao se postaru...ne, dobrá, nebudu veršovat. Prozaicky řečeno: práce hodně, školy také, času málo :-). Per partes: svou druhou bakalářskou práci (či spíše její podstatnou část) jsem poslala na zhlédnutí konzultantce. Delší dobu neodpovídá, tak doufám, že ji nad mým výtvorem nepolévá horko a snahy co nejmírněji mi říct, že ,,takhle jsem si to tedy nepředstavovala." Na VŠE už také není vše, co bývalo. Po pár semestrech, kdy jsem rozuměla (téměř) všemu, se vyskytlo v rámci vedlejší specializace něco lahůdkových předmětů, na které se budu muset hodně, ale opravdu hodně učit. V práci mám studentů o něco méně, o něco méně už na ně také mluvím česky, a tak je to někdy docela legrace. Největším zážitkem, který se tak nějak bezprostředně týká blogování, je jeden předmět na žurnalistice. To proto, že nám vyučující založil blog, kam jsme se zaregistrovali a (zřejmě) do něj máme přispívat :-). Slovo zřejmě proto, že xy příspěvků á la variace na jedno téma mě trochu vyvádí z míry. Znáte to - dříve či později někdo jiný řekne to, co jste chtěli říct vy sami, a na některá témata prostě vyhraněný názor nemáte. Pro zvědavé - na blogu se z valné většiny nyní probírá, zda zaniknou noviny v papírové podobě, protože je převálcuje elektronická forma zpravodajství. Tak trochu doufám, že brzy nadejde nové téma k řešení, i když je mi jasné, že o čokoládě nebo hře na klavír se asi v rámci blogu ,,bavit" nebudeme.

Mimoškolně: pominu-li návštěvy kina a jiné radovánky, odhodlali jsme se včera poprvé zajít do tančírny. To je taková kratochvíle našich VŠ tanečních. Každý týden v sobotu tam můžete dorazit a za relativně malý peníz a i v neformálním oděvu si zatancovat. Hudba je sice ,,jen" reprodukovaná, ale uslyšíte a procvičíte snad každý tanec. Začátek večera mě nezastihl zrovna v odvážné náladě. Narozdíl od partnera, který měl po dvou pivech pocit, že tancovat před ostatními je vlastně docela jednoduché, jsem se - trapně střízlivá - stěží vysoukala na téměř vylidněný parket. Naštěstí, jak večer pokračoval, se těch odvážných našlo čím dál tím více. A dokonce jsem občas i zaimprovizovala v jednoduchém sisajím stylu.

A nakonec: v odkazech mi přibyl odkaz na jeden blog (jak stylové :-). Ne, nebojte se, není to ten školní, to jen kamarádka odjela na půl roku do Peru a já se přiznám, že už se nemůžu dočkat fotek atd.atp. Přece jen jsou ty blogy fajn věc.

PO 18.02.08
Pondělí ještě ani pořádně nezačalo a Sisao tady už poněkolikáté píše, že jím vplouvá do vod dvojitého semestru (minulý týden to byl tzv. jednoduchý semestr). Tentokrát už ale - přinejmenším si to velmi přeje - naposled. Při veliké dávce štěstí a studijního úsilí pro mě v červnu studium žurnalistiky skončí a bude ze mě nechutně praktická a materialistická ekonomka :-). Do toho všeho se našemu duu podařilo lehce se zrekreovat po nesnázích a útrapách minulého semestru v Třeboni, epesně se našťouchnout (jinak se tomu říct nedá) v Obyčejném světě a ještě v Praze již podruhé přivítat mou ex-španělskou spolubydlící, sympatickou Holanďanku Jasmijn. Sice byla zima, až nám byla zima - objevuji v sobě netušený talent pro cimrmanovský absolutní rým - ale přesto se nám podařilo prozkoumat prakticky čerstvě po-volebně nástrahy Pražského hradu, a to i s pompézní výměnou stráží.

Studijně-pracovní život však ani nadále nepolevuje. Dnes začínám opět (m)učit studenty tam, kde minulý semestr, s ruštinou to kvůli nutnosti dostudovat FSV vypadá bohužel zatím bledě :-(. Bakalářská práce se sice píše velmi rozdílně od té první, ale rozsahem bude určitě delší, jak to tak vypadá. Vzhůru ji konzultovat! Předměty jsou krapet chaotické, něco zrušili a někam se člověk opožděně nedostal. S určitostí mohu jen říci, že ekonomická specializace Peněžní ekonomie a bankovnictví: a) umožní člověku navštívit Českou národní banku, b) je to jízda!!!. Zbytek předmětů je přiměřeně nedůležitý přesně do doby, než mi v hlavě vytanou povinnosti s nimi spjaté.

ST 06.02.08
Sisao se lepší! Po měsíčních ošklivých pauzách je zpět podstatně rychleji. Poslední dny se v Klementinu nořím do tajů reportáže v týdeníku Mladý svět a snažím se nevnímat mrtvolné knihovní ticho. Z toho se pak léčím tzv. hudbou na plné pecky (např. Blur jako nyní). Zítra ještě poslední zápis zápočtu, přeložené tancování a pozítří! Není sice léto, ale to nevadí! Třebooooooooooooooooooň!

Dodatek: v pondělí jsem byla ,,paní profesorka." Ovšem nikoliv v tom smyslu, v jakém už pár měsíců vtloukám studentům do hlavy základy španělštiny a angličtiny. Tentokrát jsem na gymnáziu, kde jsem studovala, mluvila o ... reportáži! Tady je jasně vidět, že všechno se vším souvisí. Studenti nezívali a měli i dotazy, které jsem byla schopná zodpovědět. Až na...anebo vy s naprostou jistotou víte, jak je první osoba jednotného čísla přítomného času od slovesa předsevzít si? Slečně jsem ,,vtipně" odvětila ,,dát si předsevzetí", ale pak se ve třídě rozpoutala debata, jestli to náhodou není cosi typu ,,předsevezmu." Souvislost s reportáží v tom ale prosím nehledejte :-). Snad jen, že si předsevezmu :-D, že se pokusím se svou prací o reportážích v co nejkratší době co nejvíce pohnout :-).

SO 02.02.08
Tak a je to za mnou. Tímto lakonickým sdělením jsem zakončila svůj další (kolikátý vlastně už? :-) semestr na obou VŠ. Zdálo by se, že nyní nastal čas na bezuzdné poflakování, hraní na klavír a čtení knížek, které mi v pokoji leží ještě od loňska. No, sem tam se něco takového vydaří, ať už to byla návštěva kina Aero a film Persepolis či velmi povedený výlet na Karlštejnsko (fotky si můžete prohlédnout zde). Pravá realita je však poněkud jiná. Chcete-li číst dlouho a dozvědět se mnoho zajímavostí (ehm :-), směle do toho.

Než znovu začne škola, pustila jsem do psaní své bakalářské práce. Na tomto poli mám již ,,bohaté" zkušenosti, nejedná se totiž o první pokus. Premiéru jsem si, jak si možná pravidelní čtenáři vzpomenou, odbyla již na přelomu let 2006 a 2007, kdy jsem se stala autorkou bakalářské práce o vývoji argentinské ekonomiky v devadesátých letech. Práce mi přinesla i negativní dojmy, zejména kvůli přístupu některých pedagogů..., ty pozitivní ale převážily. Víceméně náhodou jsem se totiž dostala k tématu, které mě začalo zajímat a kterému se, dá-li se to tak říct, věnuji i na dlouhodobější úrovni. Tím míním například to, že je zatím žhavým kandidátem na práci diplomovou.

Na žurnalistice je ,,kauza bp" (bp = bakalářská práce, pozn. autorky) poněkud jinde. Zatímco na VŠE si podle vlastního uvážení pár měsíců před obhajobou pouze na příslušné katedře podáte návrh práce, který sestává z vašich osobních dat, názvu práce a předpokládaného data odevzdání, na žurnalistice a zřejmě i na ostatních oborech Univerzity Karlovy to je běh na dlouhou trať. Prvním důležitým bodem, který je třeba uskutečnit již rok (!) před odevzdáním práce, je podání tzv. teze. Jde o něco obdobného, jako onen papír na VŠE, s názvem a datem odevzdání si však rozhodně nevystačíte. Očekává se od vás i několikaodstavcové pojednání o budoucím výzoru vaší práce, o metodě, kterou hodláte použít, a samozřejmě je třeba doplnit i zdroje, z kterých budete čerpat. Takto upravenou tezi vám schválí váš budoucí konzultant.

To ale ještě není zdaleka všechno. Gró věci přijde ve chvíli, kdy se nad tezemi sesedne několikačlenná skupina pedagogů z fakulty, jejichž úkolem je váš elaborát posoudit. V posledních letech to vypadá tak, že ,,výběrovým řízením" projde asi polovina studentů, zbytek musí tezi upravit a o několik měsíců později podat znovu, byť často úprava znamená změnu jen pár slov v textu. Pokud se skutečně krutě nezadaří a teze není přijata ani v opravném termínu, musíte si chtě nechtě své studium žurnalistiky o semestr prodloužit.

Mou tezi provázely peripetie v tom smyslu, že jsem se nejdřív zpozdila já a potom mě zpozdil pobyt ve Španělsku. Nakonec, po docela komplikované anabázi, se vše povedlo, a já, abych mohla v červnu své studium ukončit státnicí a zároveň obhajobou bp, jsem s tím vším začala.

Čím se liší bakalářská práce na VŠE od bakalářské práce na UK - žurnalistice? Stručně řečeno: záleží na zvoleném tématu. Nebo ještě stručněji: vším. Pokud studujete na VŠE obor mezinárodní obchod jako já, velmi pravděpodobně budete nuceni sáhnout po cizojazyčných pramenech a nezřídka se dokonce stane, že budou tím jediným, odkud lze potřebné informace čerpat. Na svou práci o Argentině jsem měla velké štěstí. Jednak v tom, že umím španělsky, ale hlavně v tom, že má kamarádka v té době studovala na španělské univerzitě, a tak mi mohla dovézt okopírované materiály, které jsem si našla on-line přes knihovní katalog dané vysoké školy.

On-line, to je to slovo. Většina studentů VŠE si často z velké části vystačí s nabídkou internetových stránek, kde lze najít ke stažení řadu ekonomických článků. Navíc máme zdarma přístup do několika databází ekonomických (ale i jiných) odborných článků, a to se více než hodí. Řada publikací z knihovny se dá vypůjčit domů a tam je v klidu studovat, no a zbytek není problém ,,projet" přímo ve školní knihovně. Alespoň tak nějak to většinou vypadá. Vypomoci si samozřejmě můžeme i bakalářskými, diplomovými a dokonce i dizertačními pracemi z let minulých. Navíc od roku 2006 se tyto archivují na internetu, odkud si je můžete v .pdf stáhnout. Přiznám se, že jsem si takto přečetla už několik prací, které s mnou vybraným tématem vůbec nesouvisely, ale prostě mě zaujaly.

Na žurnalistice se naopak po cizojazyčných zdrojích ze zřejmých důvodů asi moc poohlížet nebudete, ledaže byste zpracovávali některé zahraniční téma. Pokud se ale zpětně podívám na většinu podaných tezí, jen málokterá z nich se týká něčeho, co výrazně přesahuje ,,český mediální rybník." Má práce se bude zabývat reportážemi Rudolfa Křesťana v týdeníku Mladý svět v letech 1964-1969. Už z toho je jasné, že jiné než české zdroje v úvahu moc nepřipadají, pominu-li několik učebnic žurnalistiky, které jsou však stejně do češtiny přeložené v lepší či horší kvalitě. Z bakalářských či diplomových prací mohu čerpat také, ale... z internetu si je nestáhnu, protože nikde nejsou. Pokud je chci mít fyzicky v ruce, musím si je objednat a pak na ně přibližně týden čekat, než mi je přivezou z depozitáře. Pak si je mohu prohlédnout v knihovně (nepůjčují se domů) a nesmím z nich zkopírovat ani řádku, což mi důrazně připomene velký nápis nad knihovní kopírkou.

Podstatnou součástí mé práce (a řady dalších) je studium různě starých periodik. Pro ta se můžete vydat v Praze na několik míst, zlatou jistotou je ale Národní knihovna, jinak též Klementinum. Zaplatíte sto korun za průkazku plus deset korun za přístup do studoven a je to. Pokud máte štěstí (jako já), najdete to, co hledáte, v elektronickém katalogu. To není problém, jsem na něj zvyklá už z běžněho vyhledávání skript aj. na obou vysokých školách. V případě starších tiskovin ale musíte využít katalogu lístkového a tam bych aspoň zezačátku byla lehce ztracená. Časopisy nebo noviny dostanete do dvou hodin od objednání (nebo do druhého dne, pokud nejsou přímo v Klementinu), vyzvednete si je - v mém případě v tzv. Všeobecné studovně - a můžete studovat. Kopie lze dělat většinou za poplatek na objednávku a na studium máte zpravidla týden, než se tiskoviny vrátí do skladu a dostane je zase někdo jiný. Mladý svět je evidentně jeden z těch lepších případů. Ročníky 64-66 se mi podařilo získat bez problémů, 67 a 69 by měly být dostupné za necelý měsíc. Trochu s otazníkem je ročník 68, který je zadaný do 22.2. (nechápu, jak to, když ho čtenář smí mít ve studovně jen na týden, ale budiž), ovšem potom je na něj přede mnou ještě jeden požadavek.

Ač mě vícero lidí strašilo, že na UK si velmi potrpí na formální stránku práce, po přečtení pravidel se mi zdá, že jsou rámcově podobná těm na VŠE, ať už se týkají požadavku na délku práce nebo na typ vazby. Zásadním rozdílem pak ale bude obhajoba. Zatímco na VŠE jsem si ji odbyla nezávisle na státnici, a to dokonce více než půl roku před ní, UK v tomhle drží tradici a obojí mě bude čekat ve stejný den. Do té doby mám ale před sebou svůj snad poslední-na-žurnalistice-semestr a snad-ne-poslední-na-VŠE-semestr. Tolik tedy stručně k psaní bakalářských prací :-D.

NE 20.01.08
A máme tu nový rok! Ehm...chci říct, že Sisao si opět nedala žádná klíčová předsevzetí, dokonce ani to, že by měla do blogu přispívat častěji. Třeba se jednou zase zadaří, kdoví :-). Po nezdravých Vánocích a víceméně prolenošeném Silvestru vhodně doplněném belgickým třešňovým pivem Kriek a barevnými serpentýnami jsem se zdárně pustila do zkouškového období. Stihla jsem toho docela dost, včetně pořádné rýmy, ale hlavně, na VŠE už mám VŠE hotovo. Třikrát hurá! Ne tak na žurnalistice. Počet předmětů s tím, jak se (snad) blížím ke konci studia, sice konverguje k nule, ale letošní, pardon, loňský semestr, si na mě přichystal opravdovou lahůdku. Filosofický diskurs. K filosofii jsem si, možná ke své vlastní škodě, utvořila celkem dost určující vztah již na gymnáziu, kde mě učitel odrovnal větou ,,Bytí je a nebytí není." Od té doby se jí snažím vyhýbat v jakékoli přednáškovité formě. Tento semestr nám, nedovzdělaným žurnalistům, sice měl přinést jen cosi jako filosofický úvod, ale ,,uvedli jsme se" skutečně výtečně. Tak skvěle, že den před zítřejší písemnou zkouškou sedím v lehkém zděšením na hromadou papírů, kde se mí skoro-kolegové a já pokoušíme vytáhnout to podstatné. Dokonce mám vytištěná i skripta, která čítají nějakých padesát stran formátu A5. Za normálních okolností by moje duše zaplesala - na minulotýdnovou zkoušku z ekonomie jsem byla nucena číst asi 1200 stran většího formátu - ale tady...no jo, bytí je a nebytí není, že, Sísajo?

Kromě bytí a nebytí s chorismy a jinými -ismy se přes naši domácnost opět přenesla hromadná choroba, ale už snad připomínáme celkem i zdravé lidi (fyzicky, duchem těžko říct). Maminka byla na služební cestě v Moskvě, takže máme doma kanfěty a vódku (pirožki, tušonku a zakuski ani šči nedorazily - aneb pochlubte se znalostí ruštiny). Můj kurs ruštiny zdárně končí, zbývá mi posledních pár hodin s volnou úvahou co dál. Naopak taneční pro vysokoškoláky zdárně rozjely své pokračování, jak jsem si uvědomila minule při sambě téměř ztrácející vědomí. Ale ten pocit! V práci mám volno na základě systému ,,já zkouškové-oni zkouškové", možná mi přibyde jeden kurs, no a to bude teprve jízda. Hlavně aby mi sloužily hlasivky. A v neposlední řadě se hodlám odebrat nikoliv do houští, ale k počátkům zpracovávání své druhé bakalářské práce. Jen co se poperu s Heideggerem atp.

ÚT 25.12.07
Tak a máme po Štědrém dnu a Sisao přemýšlí, odkud to stručně vzít, aby do tohoto příspěvku nastínila více než měsíc svého hektického života. Napsat, že coby studentka se prokousala přes další semestr? Napsat, že coby vyučující snad úspěšně také zvládla svůj první semestr? Co takhle před čtrnácti dny absolvovaný koncert Joe Cockera? Nebo se snad prásknout, že na klavír hraje kvůli nedostatku času méně než sporadicky? A že se pořádně začetla do beletrie snad až teď o Vánocích? Taky jsme zvládli první část tanečních kurzů pro vysokoškoláky a přihlásili se na další. Budou z nás velcí tanečníci, StarDance hadr! :-) Ples to rozhodně nasvědčoval, kdybych si x-krát nepřišlápla svou až příliš dlouhou sukni. Abych ale nezapomněla: důležité věci mám v zásobě ještě dvě - týdenní pobyt v Itálii, no a samozřejmě to, co se tak nějak dotýká i více lidí než naše cesty. Hádáte správně, Vánoce a věci s tím spojené.

Do Itálie jsem se dostala koncem listopadu celkem snadno. Stačí, když Tomkat zakončí úspěšně své zahraniční studium. Pak je samozřejmě třeba se vydat pro onu pověstnou třešničku na dortu, tj. diplom. A když už se do těch končin jede, proč se nepodívat také do hlavního města? Namísto lenošení se sice konalo poznávání Itálie všemi smysly završené poměrně náročným dnem s onou "graduation ceremony", ale spokojenost byla veliká. Zkraje týdne nás přivítalo téměř dvacet stupňů, sice se anglicky skoro nedomluvíte, ale to nevadí - španělština je opravdu použitelná!, kromě toho se v Itálii samozřejmě výborně jí a jak já říkám: když jste s tím, s kým chcete být, není co řešit. Jediné, co tedy řeším, je jak zprostředkovat čtenářstvu tohoto blogu všechny dostupné fotografie. Zatímco moje si server rajče celkem bez problémů strávil - viz zde, na Tomkatovy se zatím moc netváří. To ale možná souvisí s mým notebookem, který má tendenci mě občas popíchnout různými drobnými závadami. Teď se mu třeba nelíbí nastavení času v operačním systému. Ale to jsem odbočila. Zkrátka, pobyt se vydařil. Původní idea byla o tom napsat vtipné a výstižné pojednání, ale myslím, že vzala za své, když jsme vysílení po dlouhé cestě zpět polykali první várku lineckého s vidinou příchodu energie na blížící se spánek. Ale třeba jednou...znáte to, zážitky zrají jako víno, takže za pět let dorostou přímo olbřímích rozměrů, a už bude opravdu potřeba je zapsat.

A jak bylo s Vánoci? Předvánoční víkend jsem strávila v Brně. Nakonec se mé obavy, že tam pojedu ověšená jak vánoční stromeček, nesplnily, takže jsem jela jenom jako takový ten pidivánoční stromeček v květináči. Zažili jsme vánoční trhy, ryze vánoční filmy, dárkovou náladu - fotky tentokrát nejsou, protože jsem zapomněla přibalit foťák :-) - no a potom jsem se v neděli ráno probudila a bylo. Po celém semestru, kdy se člověk drží silou vůle, se Sisao sesypala pod náporem choroby (kterou onemocněl její tatínek dva dny před ní). Tzv. skororodinnou návštěvu jsem absolvovala v povznášejícím duchu přemítajíc nad opatrně konzumovaným obědem, jestli ten žaludek a ta horečka nemohly počkat. Po návratu domů jsme to ovšem rozjeli ve velkém, takže se k nám dvěma přidala i maminka. Doteď nechápu, jak jsme v našem stavu stihli nazdobit stromeček (ale pochlubit se musím, pst - tu), já zabalit dárky - co na tom, že balení některých si nezadalo s balením osmiletého dítěte, uklidit natolik, aby z tzv. potěmkinovského hlediska vypadal byt přijatelně a ještě i večeře byla. Sisao, která se několik měsíců těšila na pestrou paletu domácího i příbuzenského cukroví, se přistihla, jak žvýká štědrovečerního kubu s minimem tuku, bramborový salát samozřejmě bez majonézy a řízek napřírodno (strouhanka? neblázněte!). A ta námaha, než se člověk přesunul z kuchyně do obývacího pokoje. Přesto to ale byl krásný večer. Štědrodenní a večerní šílenství jsme zrušili, takže jsme se pak jen vespolek radovali z dárků a vůni cukroví alespoň čichali s tím, že na něj snad brzy dojde. A když ještě Tomkat mámě a mně popřál k svátku, cituji: Happy svátek to you, happy svátek to you, happy svátek, obě Evy, happy svátek to you., byl to vlastně kolem dokola asi jeden z nejhezčích Štědrých večerů, jaké jsem stačila zažít. Teď jsem ponořená do knih a jiných dárků, pomalilinku se zotavuji a nepřipouštím si, že mě v lednu čekají samé zkoušky a jiné nepěknosti. Jak by řekli Chinaski - Jsem mladá a mám se dobře :-).

PO 12.11.07
Dá se říci, že Sisao pokračovala v přispívání na blog přímo degresivní řadou. Září dva příspěvky, říjen jeden a listopad...že by listopad měl zůstat prázdný? Toho bohdá nebude! Ve školních škamnách vše běží dle očekávání (z každotýdenních testů z Ekonomie 2 mám lehce mrtvolnou barvu a stále občas vstávám v nechutných 6:15), na ruštinu také stále docházím a zjišťuji, že už opravdu budu potřebovat pořádný slovník. Do toho stále s M.A. (které už je v podstatě jisté) pravidelně chodíme tancovat. Pokud nás ovšem oba nesklátí únava jako tuhle sobotu, kdy jsme sice chtěli nad plán navštívit sobotní tančírnu, ale místo toho jsme pak doma sledovali Pata a Mata a doplňovali energii jednoduchými cukry (rozuměj kremrolemi). Nebo minulá sobota, to jsem se prosím učila obracet palačinku na pánvi nadhozem. Tak mě to vyčerpalo, že jsem musela hned sníst tři velikosti talíře.

Zajímavým jevem je...ne, Sisao, drž se, nezabíhej k mediáři, marketingovému projektu a dalším...moje výuka v ,,jazykové škole." Úvozovky píšu proto, že se vlastně o čistokrevnou jazykovku nejedná. Jde o firmu nabízející pomaturitní studium těm, co se letos nedostali na VŠ (případně to zatím nezkoušeli, ale střední už mají hotovou). Zatímco dopoledne chodí osazenstvo na regulérní přednášky, ve vyhrazené dny má odpoledne jazykovou výuku. A tu spoluzajišťuji já - mám jeden kurz španělštiny-začátečníků a angličtiny-také začátečníků. Je to docela těžké, už jen proto, že ve třídě bývá standardně přes dvacet lidí (není to můj výmysl, ale po mnohaletých zkušenostech - cizí jazyky dělám odmala - je mi jasné, že ideální počet by určitě neměl překračovat tak deset studentů). O tom, že všechny pravidelně zapojovat a zapamatovat si je pěkně unaví, jistě nemusím mluvit :-). Moc se mi nelíbí, že je vyvolávám buď ,,po řadě" anebo ,,náhodně", ale chci se vyvarovat toho, aby nemluvil nikdo anebo jen pár snaživých. Tak snad aspoň tohle se vyplácí. O charakteru studentstva pomlčím, co kdyby si to přečetli? :-p. Co mi ale vadí, jsou učebnice. Máme je předepsané od vedení a snad nikoho neurazím, když řeknu, že to není příliš dobrá volba. A cože to vlastně používáme?

Španělština - Španělština pro samouky (Leda)
Trochu mě zarazilo, že v normálním kurzu s učitelem se používá učebnice pro samouky. Samouk, kterému nevadí nezábavné texty s příslušným počtem gramatických cvičení, po téhle knize možná sáhne, ale do kurzu moc použitelná není. Texty jsem již zmiňovala, navíc je třeba je hojně doplnit texty jinými a vlastními aktivitami, protože z celohodinového stylu str.54/cv.5, doplňujte po řadě, by asi většina lidí usínala. Problémem je (a to i u angličtiny) špatně řazená slovní zásoba. Žiji v představě, že člověk, který s cizím jazykem začne, chce nejdřív umět říct, jak se jmenuje, odkud je, zeptat se Vás, jak se máte, potom si třeba umět koupit lístek na autobus, objednat si jídlo v restauraci a podobně. Chyba lávky! Velice pregnantně to vyjádřila jedna má studentka. ,,Se Samouky nebudeme umět v desáté lekci říct, jak se jmenujeme, ale budeme vědět, jak se řekne rýsovací prkno a příložník." Tuhle smutnou pravdu se snažím vyvažovat nějakými slovíčky a gramatikou navíc, ale všechny ostatní učebnice, které mám k dispozici, jsou stavěné natolik odlišně, že by mi hrozilo naprosté odklonění se od tematického plánu.

Angličtina - Angličtina pro jazykové školy I. (Fortuna)
Tak tohle je klasika. Tedy byla, někdy tak před dvaceti, třiceti lety, kdy se angličtinu opravdu neučil každý druhý. A někteří moji vrstevníci ji prý používali. Já naštěstí ne. Sice nemám nic proti rodině Prokopových, která už nestaví přehrady a nejezdí traktorem, ale...texty a slovní zásoba by si mohly se Španělštinou pro samouky podat ruce. Co musím ocenit, je dobře a česky vysvětlená gramatika - to se jeví pro začátečníka ideální. Na druhé straně, sehnat jednoduchý a smysl dávající anglický text je vcelku noční můra. Narozdíl od španělštiny jsem všechny začátečnické materiály neprozřetelně vyhodila a ponechala si jen obchodní angličtinu a pokročilou gramatiku. Teď je marně sháním po přátelích a lituji.

Uf, asi jste si říkali, proč tenhle dlouhý text nedám do zvláštního dokumentu, jako jsem to dřív občas dělávala. Ale účel světí prostředky, aspoň to na blogu nevypadá tak zpustle. A pokusím se sem přispět dřív než na týden odjedu do Itálie na kulturně-kulinárně-vzdělávačně-flákací pobyt. :-)

PO 22.10.07
Sisain blog oslaví již zítra své třetí narozeniny a přesto (nebo právě proto) ho Sisao v poslední době neuvěřitelně zanedbává. Už se nedá mluvit o týdenní či čtrnáctidenní pauze - přiznejme si to, uplynulý měsíc bylo na blogu mrtvolné TICHO. Chtěla jsem se vymluvit, že nestíhám, nestačím, neobědvám, nesvačím (což je, až na občasný oběd, docela pravda), ale pak jsem se chytla za nos a uvědomila si, že jsem asi jen o málo méně nestíhala celou tu dobu, kdy jsem blog psala. Ačkoliv...VŠE se s novým studijním systémem skutečně činí a já zahájila program ,,bez Ekonomie 2 ani krok". Přeháním kupodivu jen lehce. K tomu přidejme kapku žurnalistiky, okořeňme již dobré tři neděle probíhajícími kurzy ruštiny a kurzy tance a navrch přimíchejme Sisainu novou práci. Ze Sisao se stala prosím učitelka. Snaží se nebýt zapšklé stvoření a k tomu ještě zvládat početné skupiny mladých lidí chtivých vědění ve španělštině a angličtině. Jestěže vlastně mám ten tanec, ač fyzicky náročný, dost pomáhá při odreagování se. V rodině jsme přestáli smutné události a teď se snažíme udělat v bytě ,,pořádek" - maluje se ložnice. Já se kromě toho lepším ve vaření budoucím důchodovým reformátorům. A jinak? Jinak chodím pařit! Dá se tohle nazvat snad jinak?

ST 19.09.07
Sisao uplývají poslední dny před začátkem školy. Aby se ,,nenudila", starala se část minulého týdne o svou buddy. Kdo to je buddy? Na stránkách Buddy systému byste zjistili určitě mnohem víc, než řeknu já zde. Je to zahraniční student, který dorazil na vaši almu mater a vy se o něj staráte - přivezete z letiště, ubytujete ho na koleji, zařídíte s ním všechny potřebné doklady, chodíte po nákupech neb na koleji nemá kromě záclon, povlečení a jednovařiče s pidilednicí vlastně nic. Někdy je to pěkně vyčerpávající, zvlášť když se buddy zarytě dožaduje potravin, které se u nás takřka nedají sehnat, anebo na každé vaši vysvětlení ,,co a jak" naváže odzbrojujícím ,,Proč?". Na druhou stranu se ale i vy lecčemus přiučíte, i kdyby to měla být třeba jen schopnost stát několik hodin ve frontě na kolejní ubytování a nevybuchnout vzteky. Tomu jsem prosím odolala :-). Jisté snahy jsou patrné i v kulturním životě. Koncert Pražského podzimu minulou sobotu se sice nekonal, protože pianistce se zdál nedostatečně tvrdý střední pedál klavíru (a to nežertuji!), film Ratatouille a výstava České sklo 1945-1980 již ano. A divadla i koncertů má být v příštích týdnech povícero.

ČT 06.09.07
Přelom srpna a září byl vpravdě posisaovsku hektický. Sisao si nejdřív střihla bakalářskou státnici z mezinárodního obchodu, takže je z ní po třech letech krve, potu a slz (brát s nadsázkou ;-) bakalářka, tedy Bc. Za titul je vděčná, ale protože tak nějak plánuje v budoucnu toho Ing.(a), nikam si ho dávat nebude. Nakonec, uznejte sami, zkratka Bc. ve mně evokuje spíš než vysoškolský titul nelichotivé označení méně inteligentního člověka. Po státnici čekaly dvojici Bc. a Bc., skoro M.A. (Master of Arts) dva příjemné dny v harrachovské společnosti přátel, bobů, karetních her a tamější sklárny. No a první víkend jsme zasvětili svatbě. Přátelé mi zazlívali, že je nechci na vlastní svatbu pozvat, ale...chvíle napětí...ještě chvíle....ne, nebyla to Sisao, byla to její sestřenice, která se vdávala na hradě Rabí. I když můj blog téměř jistě novomanželé nečtou, chci jim ještě jednou vzkázat, že svatební veselí i hostina byly báječné, že koktejlový bar v přírodě je skvělý nápad, výslužka dokonalá, zkrátka vše předčilo mé představy. Jen pro upřesnění: vlastní svatbu plánuji řádově v r.2012 plus minus několik let a určitě o ní do blogu také napíšu. Nyní se pomalu chystám na čtvrtý (uf, stárnu) akademický rok na svých milovaných almách mater. V jedné mi zrušili předmět na získání diplomu španělské Obchodní komory, v druhé si ve vzduchoprázdnu levituje má vzniknuvší přihláška bakalářské práce. Do toho všeho jsem se přihlásila na ruštinu, zvažuji, že po delším čase zavzpomínám na němčinu, a aby toho nebylo málo - nejspíš ze mě bude slečna učitelka, co bude vnucovat post-maturantům krásy španělštiny. Jinak vše postaru, dá se říct, že zářím, a tentokrát i oprávněně, protože je září. Ale to já i tak. Fotky ze svatby najdete zde. Myslím, že snoubenci taky zářili.

NE 26.08.07
Čím začít? Osvětlením přispívací prodlevy? No, tentokrát k tomu mám snad pádnější důvod. Abych si mohla psát před jméno Bc. a do závorky z VŠE, což stejně nehodlám dělat, čeká mě ve středu poslední důležitý krok. Tím je státní bakalářská zkouška z mezinárodního obchodu. Podle některých fraška, podle jiných hrůza. Upřímně přiznám, že bych se raději zařadila do té první skupiny...Kromě toho si sousedi začali předělávat celý byt, takže mi učení zpestřují vrtáním a bušením kladivy, já zjistila, že špunty do uší jsou sice hezká věc, ale jejich správné nasazení je lehce nad mé síly. Naštěstí mám kolem sebe lidi, kteří mě podporují, jmenujme například budoucího důchodového reformistu, pracovníka archivu státních dokumentů, moji budoucí lékařku, t.č. průvodkyni po krásách vlasti české, pracovnici nadace LK a samozřejmě i rodiče. Například tátu, který chápe, že dostatečné vybavení čokoládou je pro přípravu na zkoušku zcela nezbytné. V mezičase se pokouším přemýšlet o možném magistersko-bakalářském rozvrhu (na žurnalistice se mnou ještě pár měsíců počítat musí) a jeho decentních doplňcích jako např. jazykové kurzy němčiny a ruštiny. A jinak, po státnicovém intermezzu mě čeká několik nabitých dnů. Cestování, svatba (ne má vlastní :-) apod.

ČT 09.08.07
Čím začít? Osvětlením přispívací prodlevy? Ne, to by bylo příliš obvyklé, a proto mdlé. Proto se vrhneme rovnou do víru událostí. A vezmeme to metodou, kterou mezi přáteli ráda uplatňuji zejména v mailech shrnujících mé žití v delším časovém úseku. Je to per partes. Ta metoda, totiž. Narozdíl od diferenčních rovnic a kvadratických forem matic mi takhle poslouží i do běžného sisajího života. Tedy, směle do ní!

Krkonoše
V Peci pod Sněžkou se dokonce po dvou propršených dnech a loňském týdnu, který Sisao propršel kompletně, udělalo hezky. Do toho se přiřítilo spolucestovatelovo nachlazení, takže jsme nejdřív bojovali vitamínem C a aspirinem, později už túrami. Mně se hned na první utrhla(!) podrážka od pohorky a zjistila jsem, že se s utrženou podrážkou dost špatně odskakuje do křoví a ještě hůř bloudí. Bloudění jsme si ostatně užili vícero, ale nic nás neodradilo od návštěvy Sosnovy horské farmy, kde jsme si dali do řepy (srov.slovník novinářky Sisao), a Sněžky. Abych přiznala barvu, na nejvyšší českou horu jsme sice vyjeli lanovkou, ale následovala dvacetikilometrová túra přes polské jezero Maly Staw, zpět na Slezskou boudu a Obřím dolem až do PPS (Pec pod Sněžkou). V Peci jsou dvě zásadní věci, a to nepíšu kvůli rýmu. První je jelení guláš s karlovarským knedlíkem a druhá nově otevřená bobová dráha. Když to na ní pořádně rozjedete, uvidíte rozmazaně, i když nejste krátkozrací jako já.

Sisao, a fotky by nebyly?
Ale to víte, že byly. Zkuste třeba Krkonoše nebo dřívější záběry z vily Tugendhat a Brněnské přehrady.

ST 25.07.07
Variace na téma ,,I love hyperlinks!" V neděli si jedna úderná dvojka vyrazila na koncert pod širým nebem. Kapela Madfinger byla úžasná. V pondělí jsme byli pro papír s velkým množstvím podpisů a večer na novém filmu Davida Lynche - Inland Empire. Sice jsem se pořád nedobrala stoprocentně pravdivého osvětlení občasných scén s králíky / Lynch je použil ze svého projektu Rabbits, který lze dohledat na youtube. Z první scény téměř vše. Film byl nakonec i pro mě jako dosavadní nelynchovce, či spíše neznalce Lynche, zajímavý, i když těch 172 minut David poněkud přehnal. A já jsem asi přehnala noční procházky, protože jsem od včerejška nachlazenou troskou, která směřuje své uzdravení nejpozději do pátku. Proč? Protože v sobotu nás čeká Pec pod Sněžkou!

SO 21.07.07
Sisao jede do Brna. Pak s pohledným zahradníkem hospodaří na zahrádce a pije točenou Kofolu z půllitru. Ta píše! Vila Tugendhat. Spánek. Žabovřesky. Výlet podél přehrady do Veverské Bitýšky a lodí zpět. Film o Gershwinovi a opření se o jedno velmi estetické rameno. Psaní pohledů. Návrat a Viktor Čistič alias nepříjemný spolusedící v autobusu. Cukrárna Světozor. Dlouhý spánek. Mohutný úklid pokoje a stojan na cd. Konečně! A do toho všeho stále ještě horko, které omezuje Sisainu slovní zásobu na minimum.

PO 16.07.07
Sisao poslušně hlásí, že se v neděli zdravá a živá navrátila z třeboňského bahna. Sice zpočátku chladného a deštivého, ale ke konci slunného až běda. O rozpálených pražských ulicích současnosti raději ani nemluvit. Je tu zkrátka poctivé HORKO!!! A v Brně bude taky horko. Ale zase bude návštěva vily Tugendhat, takže s chutí do žlutého autobusu za mužem s vytrženým zubem :-)

NE 08.07.07
Odříkaného chleba největší krajíc, takže po téměř třech týdnech od té doby, co na Ruzyni dosedlo se Sisao letadlo z Barcelony a co se přivítala s rodiči a přáteli, doplňuje blog. Mise Španělsko dopadla velmi dobře, návrat do české kotliny byl radostný (až na ty nepříjemné prodavačky v obchodech, skladní na kolejích a jiné milé spoluobčany...). Jinak jsem se pravidelně přemisťovala mezi Prahou a Brnem, setkala se s většinou svých přátel nejen na letišti, dlouho spala, pořádně si vychutnala chléb s máslem a vanilkový pribináček a řízky (ne najednou :-). No a aby se to nepletlo, čeká mě od zítřka náš již tradiční pobyt v třeboňském bahně. Letos poprvé s jiným ubytováním a částečně rekonstruovaným areálem. Bohužel také možná deštivé počasí. Ale hlavní věc - blog je opět ve svém nešpanělském kabátku a dokud mu nevymyslím něco slušivějšího, zřejmě v tomto hávu i zůstane. Vesele tedy klikejte na menu v horní části stránky, nevšímejte si 819 chyb v kódu archivu a vůbec užívejte léta tak jako já.

PO 18.06.07
Myslím si o sobě, že dokážu být pořádně upovídaná. Dnes bych si ale při zápisu bohatě vystačila se stručnou větou...těším se domů!!! Po překonání dvou zbylých testových nástrah, resuscitaci pravé horní končetiny z rychlopsaní a posledního společného obědu se spolubydlícími mám už téměř sbalený svůj kufír (za toto výstižné slovo děkuji Tomkatovi :-) a o pár hodin později budu sedět v noční lince Pamplona-Barcelona a ukrajovat první kilometry na cestě k domovu. I když doufám, že se po návratu brzy aklimatizuji, moje myšlenky jsou teď u mých blízkých a u toho, jak se po příjezdu ,,pořádně poválím" (za tento rovněž skvělý výraz děkuji kamarádovi japanologovi, neznamená to kupodivu nic neslušného, jen odpočinek :-). Proto se dopředu raději omlouvám za sebe a tím pádem i za případně neaktualizovaný blog.

PO 11.06.07
Do Pamplony se přikradla horka. Také se sem přikradly silné bouřky a deště. Na druhé straně ovšem ,,odešly" dva testy a také něco dní do nenávratna. Přede mnou je ještě zítřejší a příště-pondělní testové extempore a pak už...home, sweet home. Nějak tomu nemůžu uvěřit, že za pár dní už třeba přehodím blog do decentnějších nešpanělských barev a za pár měsíců budu zase kličkovat mezi vodami dvou vysokých škol, přeplněnými tramvajemi, jazykovými kurzy, tancem a kdo ví čím. Na bilancování mám snad ještě pár dní, kdy se stihnu sejít s několika zde získanými přáteli a také si ještě dvakrát vyšlapu cestičku do univerzitního kampusu. Každopádně, protože se znám a sama na sobě vidím, že pod vlivem slunce a školy sem přispívám o něco méně častěji, jednou větou mohu zabilancovat už teď. Jak bylo řečeno na konci mého oblíbeného filmu Lock, stock and two smoking barrels: "There is one more thing. It's been emotional." A ještě dodávám, že na pražském letišti to snad bude "emotional" ještě víc :-).

ÚT 05.06.07
V uplynulých se Sisao podařilo o rok zestárnout a úspěšně dokončit studijní část semestru na Universidad de Navarra. A taky se pomalu rozloučit s částí nešpanělského osazenstva, která zdejší pobyt narozdíl ode mě pojala jako prázdniny a bez zkoušek si jede domů. Mně zkoušky dnešním dnem počínaje právě začaly, ráno jsem se vrátila z jedné a sotva dopíšu tyto řádky, odskočím si na druhou. Změnou oproti domácímu režimu je fakt, že veškeré zkoušení zde probíhá výhradně písemně, takže tzv. vařit z vody se dá o něco lépe. Pokud ovšem, jak by ironik poznamenal, máte alespoň tu vodu. Počasí zatím mile překvapuje, i když žádná letní výheň se v těchto dnech nekoná. Snad v těch příštích, ale těch už nebude mnoho. Popravdě řečeno mám před sebou poslední dva španělské týdny, divím se, jak to uteklo a zároveň, ačkoliv pobytu tady v nejmenším nelituji, se už hrozitánsky těším domů. Na žurnalistice se sice na moje přerušené studium zřejmě netváří moc kladně, ale snad se podaří vyřešit i tento malý kaz a přesvědčit je, že zadání závěrečné práce se dělá dost špatně, když je člověk dva tisíce kilometrů od školy a knihovny, kde by si měl nejspíš shánět potřebné prameny. Na závěr ještě dvě věci: gratulace mým dvěma přátelům, kteří dnes nezávisle na sobě slaví narozeniny a také - 05.06.07 je docela hezké datum, nemyslíte?

NE 27.05.07
Sisao se potichu kaje a přiznává všem svým kritikům, že od posledního příspěvku uplynula již dost dlouhá doba. A co bylo v té době? Například: výlet do Madridu na ambasádu. Setkání nejen s Erasmus kolegy, ale také se Španěly, kteří se učí češtinu. Musím přiznat, že řada z nich mluvila velmi dobře a když mi vyjevili důvody, proč se učí (např. aby si mohli přečíst českou poezii v originálu), spadla mi čelist. Následující den mi pak v Madridu padala čelist z nepředstavitelného horka. Ale díky za něj, pár dní po mém návratu do Iruni, takto Pamplony, postihly Madrid a okolí záplavy. Další událostí byla včerejší poslední hodina Business Communication, strávená v San Sebastianve vile s výhledem na oceán. Příjemnou pozdní snídani nám nezkazilo ani upršené počasí, které nás provázelo celý den. Taky kino a hned dva filmy. První, ve španělštině El novio de mi madre, byl nenáročnou komedií. Na ten druhý jsem už dlouho chtěla jít a vyplatilo se to. Životy těch druhých mě opravdu zaujaly! A tohle všechno mi připomnělo, že mám s sebou ještě několik filmů, které bych ráda zhlédla, o cd k poslechu ani nemluvě. Ale když jsme u těch cd, před pár dny jsem se tak trochu hudebně zamyslela. Výsledek mého snažení můžete vidět zde.

NE 13.05.07
Sisao je zase sama. Nelekejte se, to jen rodiče v pondělí nabrali kurs směr Praha (ach, mé milované město!). Pokračuji v chození do školy šestkrát týdně, občasném stváření školních věcí i mimo školu. Kromě toho se nám udělalo na několik dní jasno a teplo, takže je jasné, že příroda na nás pěkně kašle, protože se tak stalo přesně den po odjezdu rodičů. V rámci možností chodím plavat a procházet se a do toho žehrám na dusno a pyly. Hlavní událostí nadcházejícího týdne bude ale onen dvoudenní výlet do Madridu, který jsem zmínila v předchozím příspěvku. Už mám dokonce i ono ,,co na sebe" :-). A do toho rozmýšlíme co s blížícími se prázdninami. Abych ale dostála slibu, přidávám ještě jednu fotogalerii, tentokrát z posledního výletu s rodiči do Getarie a San Sebastianu. Já vím, ten už tu jednou byl, ale koneckonců, opakování je matka moudrosti, navíc fotografie byly pořízeny převážně v oné Getarii, malé rybářské vesnici kousek od něj. Tak tedy kolekce sanseb.

SO 05.05.07
Svůj první květnový příspěvek nepíše Sisao ani zpod třešně (kam se letos nedostala, takže uschne, ledaže by se počítal elektronický šeřík :-) ani zpoza stolu. Jsem pořádně unavená, takže jsem využila vymoženosti wifi signálu a spolu s Asusem teď ležím v posteli a jsem zkrátka ,,relaxing in the living room". Pro znalé - odpočívám v pokoji. Již týden mi tu dělají milou společnost rodiče a já jim. Jezdíme autem na výlety do okolí blízkého i vzdáleného, živíme se rybami a výborným chřestem, pijeme víno a chmuříme se nad zdejším chladným, ale hlavně deštivým počasím. A já do toho ještě chodím do školy a připravuji si věci, které si chci nechat odvézt. A aby toho nebylo málo, zřejmě se zúčastním večírku spiklenců. To máte tak: otevřela jsem jednu mailovou schránku a ejhle! Velvyslanec České republiky v Madridu se rozhodl uspořádat setkání českých studentů programu Erasmu ve Španělsku. Proto se též kromě výletování a školy bavím otázkou co na sebe a kde to sehnat. Zjistila jsem totiž, že nejspíš spadám do tzv. kategorie nikoho. V dámských odděleních mi připadá všechno strašně usedlé a v obchodech s ,,mladou módou" si zas nejsem jistá, zda designéři oblečení nepozřeli před tvorbou návrhu rovnou trojitou dávku LSD. A, abych nezapomněla, Burgos. Tam jsme minulý víkend byli. Zvláštní pozornost věnujte posledním fotografiím s prádlem vyvěšeným do úzkých uliček. Měly za úkol dokázat, že občas i falešné představy o Španělsku mohou být pravdivé. Ale v Pamploně to takhle opravdu nevypadá.

ČT 26.04.07
Momentálně se Sisao snaží vytvořit jakous takous powerpointovou prezentaci. Počasí se po horkém týdnu vrátilo do stabilního normálu šedé oblohy s občasným deštěm, jen nám tu nonšalantně upustilo pár teplotních stupňů navíc. Tedy...co si alespoň mezi vysedáváním ve škole a u svého miláčka F2-JE (je stříbrný a je to notebook) stíhám všimnout. Příští dny mi však snad také přinesou trochu příjemné změny. Zítra by měli do Pamplony dorazit rodiče a jakmile se zresuscituují z dlouhé cesty autem (!), čeká nás alespoň pár příjemných výletů. Pyreneje, Santander, Burgos anebo třeba Francie? :-)

SO 21.04.07
Sisaina příjemná víkendová flákání jsou u konce! Tímto týdnem počínaje mi začíná na univerzitě poslední předmět, jehož začátek se oddaloval tak dlouho, že ho nyní budeme mít šest hodin týdně, z toho tři každé sobotní dopoledne. Uf. Abych ale dostála svému tichému slibu, předkládam k nahlédnutí dvě další kolekce fotografií, a to Bilbao a park Ciudadela v Pamploně. V rámci pauz mezi prací do školy, která se stačila pozoruhodně nakupit, jsem ovšem učinila ještě další objev. Jak už jsem před časem předesílala, mám ráda skladby Jaroslava Ježka, a tak mě napadlo, co na to řekne můj oblíbený server, kterému s mnohými přezdíváme ,,Ty Tubo" (pro nezasvěcené youtube :-). Zjistila jsem, že je na něm několik velmi dobrých nahrávek Ježkových skladeb, mimo jiné i můj oblíbený Bugatti step. Část z nich v pro mě kouzelné kombinaci piano-saxofon, Bugatti čistě klavírní. Tak si dovolím udělat malou reklamu klavíru a říct, že je v podání Michala Smrčky velmi zdařilý. Poznámka pro VŠEznalé: shoda jména s jistým vyučujícím se zatím zdá být čistě náhodná :-).

ÚT 17.04.07
Sisao žije! Opravdu! Jen teď tak prostě nějak nemohla přispívat, protože jí Španělé nadělili pod virtuální jarní stromeček téměř dvoutýdenní velikonoční prázdniny. Zapomněla jsem na školu (co na tom, že se mi teď důrazně připomíná) a vytvořila celou jednu polovinu týmu ,,Tour de Espaňa." Nezůstal ušetřen Madrid, Toledo, Barcelona, Bilbao a nakonec ani mé přechodně domovské město. V hlavě mám kaleidoskop střípků a krásných zážitků, a tak, dříve než to pokazím rozvláčným popisem, nahlédněte třeba na lehce humorně znějící adresu a popatřete na první, i když značnou, část fotografií pořízených při cestování převážně severem a středem Španělska. A povídání bude snad někdy také :-).

PO 02.04.07
Kdyby se Sisao o trochu více snažila, mohla by čtenářskou obec vyvést nějakým aprílovým příspěvkem. Takhle ale přicházím takřka s křížkem po funuse a jen další porcí sisají reality (sisajity? :-). Zatímco se mi kvapem blíží delší velikonoční prázdniny, takto chvályhodný španělský nápad, doma se na mě chystá koupě nové postele. Mé prvotní požadavky byly následující: postel musí být rozkládací - tj. pro dva, esteticky přijatelná pro mé oko a samozřejmě pohodlná. Po nějakém čase hledání nám padla jedna do oka a já dostala za úkol, ať si na ni případně vyberu potah a typ matrace. Potah byl vyřešený rychle, zato matrace...do dnešního dne jsem se domnívala, že matrace dělíme na tzv. měkké a tvrdé. Byla jsem však rychle vyvedena z omylu. Nejprve na mě vykoukla matrace z polyuretanové pěny, vzápětí se přidala její kamarádka ze studené(!) pěny a nakonec unikátní materiál TEMPUR, který prý vyvinula NASA. Jak, to se v materiálech nezmiňovali. Možná vedlejší produkt Neila Armstronga? Také se mohu rozhodnout pro výběr podle toho, zda se na lůžku buď přehřívám nebo naopak pomaleji zahřívám. Vida a já myslela, že to souvisí jen s výkonem topení a mé tělesné regulace teploty...Nejvíc ze všeho se mi ale zalíbil výraz uvedený v popisu jednoho typu matrace : ,,... vytváří dobré podmínky pro aktivní podporu ležení." Spolubydlící nade mnou nejspíš kroutí hlavou, kolik jsem toho schopná prospat, ale já už se nedám, když vidím, že ve svém válení mohu být podpořena přímo matrací!

PO 26.03.07
V rámci ještě reálnější reality a za výuku interaktivnější jsme dostali na předmětu Řízení firem II (nic za tím nehledejte, pod vágním názvem se skrývá rovněž tak vágní marketing, konkrétně metody výzkumu trhu) za úkol uskutečnit dvě focus group a porovnat shodu odpovědí mezi jejich členy. Cože to je focus group? Laicky řečeno naženete šest až dvanáct lidí k pomyslnému kulatému stolu - kulatý být nemusí, ale stůl by být měl - posadíte k nim jednoho moderátora a je to. Moderátor je nechá všechny stručně představit a pak jim sdělí, o čem budou navzájem diskutovat. Naši dobrovolníci měli jako téma kouření v barech a na diskotékách. Jak už to tak ale někdy osud umí, sešli se nám téměř samí kuřáci a když mluvím o kuřácích, představte si člověk prakticky nepřetržitě zahaleného v oblaku dýmu, žádnou cigaretu kouřenou ze špičky jednou týdně po nedělním obědě. Bohužel ani během hodinového sezení se nedokázali svého zlozvyku vzdát, takže jsem coby jeden z organizátorů odcházela domů se značně načichlým oblečením a ještě značnější bolestí hlavy. Ne, nejsem člověk, který by kamarádovi v hospodě okamžitě típal cigaretu, ale tohle bylo poněkud nad moje síly. A kdoví, jestli nad moje síly nebude i zítřejší pokračování, kdy bude potřebovat převést všechny zvukové nahrávky do písemné podoby a připravit si z několikahodinové práce desetiminutový promítací výstup.

ÚT 20.03.07
A je to tady, pomalu začínám vplouvat do ne-antverpské reality. Reality plné učení, zpracovávání prací, o jejichž smyslu by se dalo lehce pochybovat, ale hlavně do poctivé španělské zimy. Že se vám to zdá jako protimluv? Mně také, ostatně to i tak trochu protimluv je. Zatímco u nás pan Nohavica vtipně glosuje pojetí sněhu v hlavním městě jako ,,v Praze tři centimetry a u Muzea čtyři", tady se ze tří milimetrů dělá přímo televizní haló. Včera jsem obědvala za zvuků nikoliv hudby :-), ale televizního zpravodajství, které mi přineslo řadu záběrů z ehm ,,zasněžených" částí severního Španělska. Jak reportér odhodlaně pravil, příroda se rozhodla ukázat nám, že konec zimy bude opravdu krutý. Co by na to říkali např. lidé ze Sibiře nebo z Aljašky, jsem raději nechala bez komentáře. Počasí navzdory jsme si raději se spolubydlící vyrazily plavat a já se pak ponořila do světa španělské ekonomie. Jestěže tu je tento týden filmový festival. Snad nebude o sněhu.

ST 14.03.07
Zdráva, v klidu došla jsem, bych mohla napsat zas sem! Chápu, že tento verš není zrovna parafrází Seiferta, ale celkem vystihuje atmosféru několika uplynulých dní, které trávím zase (ehm) intenzivním studiem po svém návratu do přechodné španělské domoviny. Tedy, vystihovalo by to, kdybych se dnes necítila mírně rozlámaně. Co dodat k belgické eskapádě? Sedmnáct hodin cesty tam, patnáct zpět. Vypadá to, že si chci stěžovat? Tak právě tímto negativem veškeré mé stížnosti končí. Pobyt se nadmíru vydařil, až na ochoření nadějnější poloviny lidstva alespoň co se vztahu k ekonomii týče. Co tam tak v těch Antverpách mají? Tak třeba katedrálu, ve které je okno. Ze světských radostí zhlédnete nejstarší mrakodrap na světě nebo cechovní domy. A když si připadáte provinile, že vaše studijní úsilí upadá, tak se vydáte na univerzitu. A když to ekonoma nebo ekonomku všechno zmůže, pak tu jsou v zásobě ještě belgické fritjes aneb hranolky po jejich.

ÚT 06.03.07
Stručně, úderně, výstižně, tak se má psát! A tak činí i Sisao přinášejíc velestručnou informaci - odjíždím na několik dní do Antverp. Těším se velmi. Vrátím se, napíšu. Mějte se krásně! :-)

PÁ 02.03.07
Zdá se to k nevíře, ale v pondělí Sisao dovrší první měsíc působení v nových končinách. S určitostí zatím může říci, že si obohatila slovní zásobu o několik, řekněme, slangových výrazů, viděla zas pár pěkných a zajímavých míst a v neposlední řadě naplno vplula do vod zdejšího studia. Ač tu mám zatím jen pět předmětů, což se oproti minulosemestrovým sedmnácti jeví jako menší ráj, musím konstatovat, že je opravdu na západ od našich hranic zvykem studenty daleko více zaměstnávat. Tento víkend proto strávím z části pracovně tvoříc různé prezentace, navíc bych se také měla začíst do bichle ,,Výzkum trhů", která mi za 35 euro dělá od včerejška společnost. Z toho důvodu se také neúčastním zdejšího pochodu alias Javierady, kdy máte víkend na to ujít přes padesát kilometrů a dát si pořádně do těla. Do těla si dávám raději například ve formě dnešního oběda, který spolupořádaly dobrovolnické organizace. I když menu sestávalo z pizzy a zmrzliny, atmosféra byla veskrze příjemná, hlavně díky pěknému počasí a posezení venku. No a aby toho nebylo málo, čeká mě příští týden několikadenní belgická eskapáda, na kterou se nezřízeně těším!

PÁ 23.02.2007
Sisao se může pochválit a také tak učiní. Kromě úspěšného přežití druhého školního týdne může též prohlásit, že si vytvořila stálý rozvrh, který ji tu (jak jen budou Španělé schopni ho dodržet) bude pronásledovat až do pozdních májových dní. Z šesti předmětů mám dva v angličtině a zbytek ve španělštině. Zatím těžko říct, co se promění v ,,dávačku" a na co budu vzpomínat s oroseným čelem, ale obecně vzato se řádně pocvičím v prezentování jak sama, tak v týmu s bonusem využití hned dvou cizích jazyků. Škola mě však tento týden obohatila i kulturně, a to úterním koncertem katalánského pianisty Daniela Blanche a Schumannem i Chopinem v opravdu strhujícím podání. Pro pedantské ekonomy dodám, že koncert byl prosím zdarma (takhle se kulturně pečuje o studenty!). Dopady zdejší poměrně levné čokolády částečně zmírňuji prý zdravým olivovým olejem a ještě zdravějšími návštěvami krytého bazénu. Na otevřený to zatím dlouho nevypadá, protože počasí už se tu nemění ze dne na den, ale přímo z hodiny na hodinu. Snad ukáže své lepší Já alespoň zítra, protože mě čeká další ,,školní" výlet, tentokrát do historického městečka Olite. Zavítám do muzea vína a do místního paláce a budu se snažit připravit na nedělní práci do školy. Ať žijí summaries!

NE 18.02.2007
První týden školy je za Sisao. Na tomhle sdělení není nic zvláštního, ostatně se na blogu objevovalo pravidelně v semestrových intervalech, ale letos za ním poprvé nenásleduje dodatek ,,A od pondělka se přidá druhá škola." Svou druhou almu mater alias žurnalistiku nechávám tento semestr spát s myšlenkou na spolužáky, kteří zdárně finišují bakalářské studium. Já si zde ,,užívám" šesti předmětů - zatím tedy jen čtyř, protože vyučující zbylých dvou je nemocný. Až na jednu anglickou výjimku je vše ve španělštině a povětšinou se zdejším čtvrtým ročníkem, který věkově odpovídá našemu třetímu (Španělé začínají VŠ v osmnácti letech). S přibývajícím ročníkem je zde silně patrná nepřímá úměra k počtu studentů. Zatímco prváci zaplní větší posluchárnu z valné části, čtvrťáci připomínají někdy svým složením spíš komorní orchestr. Od české kotliny se zdejší předměty liší: jednak tím, že je každý vyučován buď jednou týdně v tříhodinovém bloku anebo dvakrát týdně - jednou dvě hodiny a podruhé hodinu - a jednak tím, že se učitel častěji obrací s dotazy ke třídě, ať už do pléna nebo ke konkrétnímu člověku. O vypracování prezentací a seminárních prací nemluvě. Po minulotýdnové návštěvě menzy jsem též prozkoumala jednu z univerzitních cafeterías. Dalo by se říct, že jde o obdobu našich školních bufetů, ale narozdíl od nich zde dostanete i teplá jídla. Pro VŠEznalé - něco mezi posezením U Nata a Akademickým klubem, lehce blíž Akademickému klubu :-). O víkendu jsem také na sešlosti zahraničních studentů ekonomie ochutnala v jednom ze zdejších barů tzv. pintxos. Pintxos je regionální název pro španělské tapas, jakési jednohubky k zakousnutí u piva či vína. Jejich vzhled i obsah je velmi různorodý, od osmažených rybích kuliček přes slané koláče po kousky bagety s míchanými vejci. Své reputaci dostálo i navarské červené víno, zatímco bílé mělo oslňující snad jen barvu. O pivu se jako nepivařka zmiňovat moc nebudu, snad jen, že i mně připadá zdejší servírovaná dvouapůldecová sklenka trochu málo. V posledním zápisu jsem počasím začala, tady jím skončím. Pamplona mi pomalu připadá jako rozmazlená slečna, která neví, co chce. V pátek ukázaly místní teploměry ke slunečnému počasí dvacet stupňů, v sobotu mě nechala promoknout večer na kost a dnes se pro jistotu sluneční paprsky neukázaly vůbec.

PO 12.02.2007
V Pamploně počasí střídavě ukazuje upršenou tvář a když ho to přestane bavit, rozjasní se obloha tak, že byste únoru nevěřili ani v kalendáři. Tímto lehce poetickým příměřem začíná Sisao další blogový zápis. Uplynulé dny jsem se dále integrovala do studijního procesu. Bylo mi vysvětleno, že nemám chodit oblékaná příliš vyzývavě (ti, kdo mě znají, vědí, že bez minisukně ani ránu, ehm :-)), ukázán kampus, nabídnuto menzovní španělské jídlo - hitparádu zvláštností vyhrál rybí puding (!) a ukázán San Sebastian. Je to pěkné město na pobřeží vlastně už oceánu, takže si našinec chtivý záběrů jako tento či tento přijde na své. Zahraničních studentů je tu počínaje tímto semestrem přibližně kolem šedesáti, narozdíl od nás, co jsme si to přihasili z trapné dvoutisícikilometrové vzdálenosti, jsou tu i tací, kteří si sem zaletěli z USA či Hong Kongu. většina z nich však nebude mít téměř žádné předměty ve španělštině, takže jsem taková česká (nebo španělská?) bílá vrána. Dnešní první výukový den začal kuriózně. Na programu měl být můj jediný předmět v angličtině, ovšem před jeho zahájením nám přišel jeden z vyučujících oznámit, že kolega je nemocný a hodina proto odpadá. Na můj udivený obličej a nesmělé španělské dotazy, zda nepřijde náhrada, se na mě otočil jeden ze španělských spolustudentů a se širokým, srdečným úsměvem prohlásil: "Welcome to Spain!"

ST 07.02.2007
!Sisao está aquí - de nuevo! Vy všichni, kteří jste si celkem oprávněně říkali, co se děje, se nyní konečně budete moci dočíst něco nového. V pondělí dopoledne nabrala Sisao kurz směrem na západ od její rodné země a nyní sedí v pokoji ve španělském městě Pamplona. Čeká mě tu semestr studia a snad i příjemných zážitků. Ráda bych se tu a tam podělila s vámi o své španělské dojmy, o to, jací Španělé jsou a jaká je tahle země. Proto nový neumělý design, který možná časem dojde mírného vylepšení. Po počátečních komplikacích s ubytováním se začínám rozkoukávat. Místní univerzita představuje jeden obrovský kampus, kde najdete všechno od právnické fakulty přes počítačové centrum až po fakultní kliniku. Fakulta ekonomie je narozdíl od většiny ostatních budov docela malá (asi tu ekonomy nepotřebují? :-), ale i zde máme místní specialitu neobvyklou pro studenta z českých luhů a hájů - ke vstupu do budovy potřebujete kartu s čipem, abyste mohli projít turnikety. Naštěstí už ji mám, tak si nepřipadám jako úplný vyděděnec. Narozdíl od českého kolegy, který má ,,na bytě" samé studenty programu Erasmus, jsem poněkud věrnejší zdejší zemi, a tak se mnou spolubydlí dvě Španělky a, aby se neřeklo, jedna Holanďanka. Pro zlepšení španělštiny výborné. Jejich studijními obory jsou medicína, farmacie a výživa, tudíž mezi ně zapadám s grácií ekonomům vlastní. Kromě toho mě těší zdejší poměrně teplé počasí a ceny v obchodech, které se zdají přiměřené i české studentce. Moc chci poděkovat všem, kteří na mě v tyto dny myslí, posílají mi maily a volají mi - vlasti, chybíš mi! :-) Prozatím se loučím a ke sbohem a šáteček přidávám cuajadu (zdejší specialita, chutná jako mix jogurtu, mléka a kefíru, po oslazení se stane celkem poživatelnou) a crema de cruxa (karamelová obdoba vaječného koňaku).

ČT 25.01.07
Právě píšu pod hrozbou kinové společnice, která mi ,,vyčinila", že tu nic nového není. No ale jak může být, když člověk shání brašnu na notebook, poslední zápočty a známky do školy, hádá se o přerušení studia, dělá zkoušku z palet, chodí do cukrárny a do kavárny a pije nápoje s ledovou tříští i přesto, že je za okny mráz a tucty rampouchů na pouličním osvětlení? No, dobrá. Jsou tu nová sluchátka s mikrofonkem. Je tu nový flashdisk. A také několik filmů, zejména včerejší Věčný svit neposkvrněné mysli. I když je to už pár měsíců, co běžel tento film v kinech, narazila jsem na něj až teď a svým způsobem mě ,,dostal". Hlavně Kate Winslet jsem si konečně přestala spojovat se siluetou, kterou ,,božský Leo" chrání před pádem z přídě Titanicu do moře. Snad tento filmově vzdělávací trend bude pokračovat.

PÁ 19.01.07
Kamarád japanolog Sisao upozornil, že do blogu již delší dobu nic nepřibylo. Je hezké sledovat, že mě opravdu někdo čte ;-). Rekapitulace uplynulých dní: obhajoba bakalářské práce za mnou, poslední oborový předmět také, i když za onu pověstnou Vendulčinu lidovku. Pokračuje shánění bydlení ve Španělsku, kam se za necelé tři týdny přesunu objevovat novou univerzitu, nové lidi a nový svět (ten s velkým N už objevil někdo jiný přede mnou). Ještě předtím mě ale čeká zkouška, jak to označil kamarád čajomil, z přepravek a vozíků. Takto obchodní podnikání alias retail. A protože, jak kdosi moudrý pravil, "Retail is detail", tak se snažím aspoň trochu onoho detailu vstřebat. Kdoví, na koho se dá zapůsobit rozměrem přepravky nebo dvojpalety. Mimochodem, všimli jste si, jak mám přátele oklasifikované podle jejich hlavního znaku? Kromě zachování částečné anonymity je to dobrá pomůcka, když o nich opakovaně vyprávím někomu, kdo je nezná, nebo je viděl jednou v životě. Michalů, Pavlů a co já vím je spoustu, ale čajomil nebo japanolog, tam už je to jiné. A kromě toho všeho jsem se nostalgicky rozpomněla na dětství a píseň Fairground od Simply Red. Pamatujete?

ČT 11.01.07
Sisao přináší trochu zvláštní zápis. Zatímco obvykle usedá ,,ke stroji" večer a rekapituluje často mimo jiné právě uplynulý den, dnes její zápis sice nese čtvrteční datum, ale ve skutečnosti se čtvrtek zrodil z temnot noci teprve před nějakou hodinou a půl. Ráno mě čeká obhajoba bakalářské práce o ekonomickém vývoji Argentiny, další krok na cestě k titulu, který si nikam nebudu psát :-). Hlubší přípravu jsem ukončila ještě v ranných večerních hodinách, protože slovy postavy z divadelní hry Portugálie ,,nevím kam dřív skočit." Stránky o čokoládě, platební karta, kadeřnice, testy, kritika...nejvyšší čas na odpočinek. Právě poslouchám cd The best of Blur, zakoupené za akční cenu v Anglii, asi padesát metrů od místa, kde vznikla tato fotka. Rčení za málo peněz hodně muziky tu platí bezesporu. Písně Blur jsem znala jen docela povrchně z rádia, když pro navození lehce melancholické nálady zahráli The Universal. Tehdy jsem ovšem ještě nevěděla, s kým mám tu čest. Ten větší na té fotce mi ale jednou povídá: ,,Sis, když máš ráda britpop, co takhle Blur?" A tak ,,bluřím." A líbí se mi to.

Přišel nový rok a Sisao přemýšlela, zda si má dávat nějaká předsevzetí. Nebo snad dokonce bilancovat nad rokem uplynulým? Tyto řádky už píšu (poprvé!) ze svého nového notebooku, kterému se teď věnuji místo toho, abych se pilně učila na masakry příštího týdne, jak něžně přezdívám svému zkouškovému období. Proto nejdřív, před jakýmkoli zamýšlením, poděkuji Mamufovi, že byl tak hodný a zprovoznil mi můj wifi router (nikdy bych nevěřila, že IT technika používá tak libozvučná slova :-). No a teď už se mohu pustit aspoň do toho bilancování a nepředsevzeťování. Čokoládu budu pojídat i nadále, nebudu to přehánět s ranním vstáváním a aspoň jednou měsíčně si udělám čas vyrazit si s přáteli. Pořád budu hrát na klavír, protože mě to moc baví, pořád budu vřískat nad tím, že mám kopec učení, protože to znamená, že stále žiji sladký studentský život. Bilanční suma? Jak by řekla pesimistická kamarádka, táhne mi na třicet, také čím dál tím hůř vidím (to bude určitě z toho pilného studia! :-). Kromě neoddiskutovatelné krátkozrakosti se však vyskytl jeden ,,problém", který pokládám již několik měsíců za klíčový, a to tzv. růžové vidění. Jinak se tomu také říká muž v Belgii. Nebo taky ,,to Brno, to Brno" :-). Zkrátka, nestěžuji si a to je i mé přání pro vás v roce 2007.

ST 27.12.06
A co bylo po jedné hodině v noci a poslechu skladeb od Jaroslava Ježka? Příchod na právo a zjištění, že mě bude zkoušet nejlepší možná dvojice zkoušejících. Dva testy a jedna menší zkouška - dvoutřetinově ve prospěch španělštiny. Chvilka čekání na Florenci na ,,žluťáka" (autobus Studenty Agency, pozn.aut.) a upadnutí do extáze. Prádelní hrnec guláše. Film Grandhotel. Kotel citronového čaje. Pendlování mezi Prahou a Brnem. Převoz kávové soupravy. Vánoční trhy v Brně. Ranní vstávání v jedenáct. O řadu čísel větší svetr. Piškotový kapr. Dárky. Strom. Cukroví, kolekce a vánočka s marmeládou (ach :-). Přátelé. Kupa vánočních přání. A zítra zase Brno. Prostě Christmas was and love is all around!

ČT 14.12.06
Je jedna hodina v noci a hraje mi tu skladba Proč nemůžu spát od Jaroslava Ježka. Víc než trefné, ranního práva se totiž solidně bojím, navíc s možnou vyhlídkou na zkoušející. Ale JJ mě uklidňuje - letos vyšlo k příležitosti sta let od jeho narození album s jednapadesáti skladbami pro klavír ,,51 melodií z Modrého pokoje" s podtitulem ,,skladby ve velmi snadné úpravě pro děti, které chtějí hrát a pro dospělé, kteří nemají čas cvičit." Vzhledem k tomu, že se většinou cítím jako dospělá bez času cvičit a někdy také jako dítě, co má chuť hrát, jsem neodolala a album i s přiloženým cd zakoupila. Většina skladeb má podle mě velmi dobrou úpravu - zvlášť moje milovaná Svítá a maminčina oblíbená Tři strážníci. Pomalu se ale seznamuji i se skladbami, které jsem dosud neznala - moc pěkné jsou třeba Prázdná náruč nebo Vyznání lásky. To zní jako bych se oddávala bezmeznému patosu, ale ve skutečnosti je Vyznání lásky docela svižný kousek. Kromě toho jsem si dnes přivezla domů své tři ,,děti" alias svázané bakalářské práce, takže se utěšuji, že snad nejsem tak hloupá a že to ráno nějak dopadne.

PO 11.12.06

Můj milý blogu,

velice se Ti omlouvám za to, jak jsem Tě v uplynulých dvou týdnech zanedbávala. Dva týdny, slyšíš to, blogu? Snad nejdelší blogovací pauza vůbec, pokud se nemýlím. To je ale klidně možné, přeci jenom jsme spolu už přes dva roky. Ale tak jako tak, pořád Tě mám ráda, i když to občas nedávám najevo a drze si nepřispívám. To víš, dopisovala jsem a nechávala jsem si vázat bakalářskou práci, psala jsem test z obchodních operací (mimochodem, blogu, nebyl vůbec jednoduchý!), do toho mě ve čtvrtek čeká bakalářská zkouška z práva (asi už mě natolik znáš, abys věděl, že se cítím čím dál tím víc nepřipravená). A divadlo - podruhé Podivné odpoledne dr. Zvonka Burkeho! Pamatuješ, jak jsem Ti psala, když jsem na něm byla poprvé? A jaká to byla ,,jízda"? Jé, málem jsem zapomněla, v sobotu jsme zase byli v Třeboni, jako tehdy asi před dvěma měsíci. Všechno při starém, jen mají v lázních novou ,,erární" kočku, která se se mnou učila na promenádě právo. Vůbec, utěšuji se, že když už právo, tak aspoň v teple - už to tak vypadá, že přichází opravdu zima. A také samozřejmě Vánoce. Máma peče neuvěřitelné množství cukroví, já se snažím dělat Ježíška a vymýšlet nová překvapení. Koneckonců, Vánoce i Silvestr pro mě letos překvapením také trochu budou. Asi se mi budeš smát, ale řeknu Ti, blogu, že se na ně ohromně těším. Snad nežárlíš, blogu, vždyť víš, žes mi taky chyběl a nakonec jsem přišla a napsala. A slibuju, že příště napíšu dřív. Ostatně, však tohle budou už naše třetí společné svátky! Tak brzy naviděnou u nových zpráv.

Zdraví Tě

Sisao

PO 27.11.06

Mám trochu rýmu
a taky splín
počasí podzimnímu
potichu vyprávím

Že mám teď moře věcí
co musím udělat
jsem ale Sisao, tak přeci
nevzdám se snadno - snad!

ST 21.11.06
Sisao dopsala bakalářskou práci o argentinské ekonomice. Tedy, podle sebe, na hodnocení konzultantky si bude muset počkat. (Vsuvka: konzultantka je již dva měsíce nemocná, takže si jistě představíte, JAK jsem asi v uplynulých týdnech konzultovala...). Prvně v životě jsem volila do studentské kurie akademického senátu Univerzity Karlovy. Přiznám se bez mučení, žurnalista to nebyl. Jinak - kritiky a připravovaný návrh na internetovou stránku na mnou veleoblíbené téma. Snad se ji podaří realizovat. Kromě toho všeho mi snad v brzké době přibyde do domácnosti pohledný element mužského rodu. Nelekejte se, jde o stříbro-šedo-černý notebook ASUS modelový značky F2. A to se vlastně docela hodí, protože ve VŠEácké hantýrce studuji ,,na vztazích", tedy na ,,ef-dvojce."

ČT 16.11.06
Teprve druhý zápis do nového provedení blogu a zase, zdá se (vida, rým) s mírným zpožděním. Úspěšně jsem se adaptovala po příjezdu z Anglie. Tedy, zas tak úspěšně ne, stýská se mi a nechce se mi pracovat, ale musím. Práce na zajímavý předmět Žurnalistika a feminismus, který dokonce v hojné míře navštěvují i kluci, je konečně hotová. Učení se práva stále nijak intenzivní, ale již začalo. Návštěva čajovny velice příjemná - narozdíl od několikadenního brzkého ranního vstávání a lehce rozpačitého a zamlženého počasí. A tak nějak, prostě.

ST 08.11.06
Jsem zpět z Anglie. Kromě dopoledního vyspávání v lehce ospalém městečku Stoke on Trent se objevily i náznaky kulturně cestovní aktivity. Při pohledu na Tower bylo jasné, že v Londýně i nadále jezdí doubledeckery. A pod Towerbridgem zas lodě. Na Picadilly Circus mají zase jiné billboardy než při mé poslední návštěvě. V Liverpoolu jsou sice docela pěkné památky, ale to hlavní, co člověka láká, je Beatles muzeum. Až se mu z toho třese ruka a má pocit, že vidí zlaté jehně. A nakonec se musí stejně přesvědčit, že je až druhý největší.

PO 30.10.06
Milé děti, taky jste se někdy na něco moc těšily? Že ano? Tak přesně takhle a ještě mnohem víc se teď těší Sisao. Zítra nasedne do letadla, které ji odnese za greenwichským časem, Alžbětou II., desetilibrovými bankovkami, horkým čajem, pomerančovou marmeládou a taky...pst, v nejlepším se má přestat, milé děti. Mějte se tu beze mě alespoň ze čtvrtiny tak krásně, jako se já budu mít příští týden.

ÚT 24.10.06
Do školy, ze školy, do školy, ze školy, domů, jídlo, psaní věcí do školy, spánek. Jak neskutečně pestrý režim Sisao vykazuje! Do toho se trápí s bakalářskou prací, chronickou nevyspalostí a bolestí v krku a životem, vesmírem a tak vůbec. 42!

ČT 19.10.06
Ze Sisao se stává barová zpěvačka! Tedy, ne že bych chodila po bytě s doutníkem a boa ležérně pohozeným kolem svůdných ramen :-), ale můj hlas je jeden velký chrapot. Vzhledem k zítřejší prezentaci ve škole více než vhodné. Z polochoré domácnosti není moc novinek, snad jen pár milých setkání s přáteli, blížící se volby a spanilá jízda na Moravu a také...the best comes last..ANGLIE!!!

ČT 12.10.06
Jedna hodina v noci. Co když se toho pozdního přispívání už nezbavím? Ale nevadí, plním si svůj malý slib. Navečer, když jsem lehce poklimbávala po standardně zatěžujícím dni (domů přilezu prakticky po čtyřech a nejsem téměř schopná verbální komunikace :-) mi zapípal mobilní telefon. Rozespale jsem po něm sáhla a ... musím říct, že mě nová zpráva moc potěšila. Jeden z mých přátel a inspirátorů, Paxik, mi napsal, že už konečně létá. Tenhle krásně přenesený výraz neznamená nic jiného, než že se po složité operaci kolene a několika měsících rehabilitace může plně postavit na obě nohy a chodit. Možná pro někoho malichernost, ale udělala dvojnásobnou radost. Jemu, protože ji zažil na vlastní kůži, a mně, protože se o ten zážitek se mnou podělil. Congratulations!

ÚT 10.10.06
Netradiční blogovací čas se zřejmě s příchodem října stal samozřejmostí. Ale Sisao se lepší, už nepíše ve dvě noci, nýbrž již ve čtvrt na jednu(!). Začnu kulturním okénkem, zmínkou o posledním Almodóvarově filmu Volver, na kterém Sisao jako zdatná hispanistka nemohla chybět. No, upřímnosti není nikdy dost, ve znalosti španělské kinematografie mám coby málem-se-stanuvší hispanistka co dohánět. Ale jinak: oproti předchozím dvěma počinům film uměřený a přesto silný. A Penélope Cruz mnou prvně přistižená mluvící svou mateřštinou. Začátek týdne je již podstatně méně poetický. Odnikud se vynořila kupa práce, se kterou se buď snažím potýkat (výpis předmětů na příští semestr v Navaře), nebo ji okázale ignoruji (napsat kritiku na televizní pořad. Tím hůř pro člověka, který televizi s trochou nadsázky zapíná nanejvýš tak jednou měsíčně na klubový film na čt2, pokud zaregistruje něco zajímavého). Uf, závorku ukončím a předešlu, že terčem mé zatím nevytvořené kritiky by měl být přenos z Česko hledá Superstar. Je docela zajímavé podívat se na tuto soutěž po více než dvouleté pauze a ,,střízlivýma" očima. Netvrdím, že jsem v první sérii horečně posílala esemesky a oplakávala vyřazení svých oblíbenců, ale (tehdy) neděle večer bývala pro mě jasným signálem k zasednutím před televizní obrazovku. Můj nucený comeback mě ale moc nenadchl. Zřejmě jsem se již přejedla tohoto televizního formátu. Nesedí mi porota ani soutěžící a jejich výběr písní. Ale, a to hlavně, jsem zjistila, že mě to už zkrátka nebaví. Daleko lepší ,,show" je pro mě psát si přes icq s lidmi, které mám ráda, anebo si zalézt do postele s knihou. Ale co by člověk neudělal pro zápočet :-).

ST 04.10.06
Jsou dvě hodiny ráno a Sisao si plně uvědomuje, že v tuto dobu ještě za celou existenci svého blogu ani jednou neblogovala. Ale pravidla (dá-li se o něčem takovém u mého blogování mluvit) jsou od toho, aby se porušovala, a tak to činím. Od pondělka pluji třetím rokem ve dvojitých vodách vysokých škol. Tento semestr má punc poslední ,,normálního" souběžného studia na obou z nich. V letním odjedu do zahraničí a po návratu už se bude v mé osobě snad utkávat jeden navazující magistr s jedním ještě nehotovým bakalářem. Ale o čem chci dnes psát? Po dvouleté pauze, zaviněné z části absencí bubeníka a z části absencí Sisao na koncertech, jsem dnes v hospodě Na Slamníku byla svědkem comebacku bezesporu legendární skupiny Saláti. Jejich vystoupení předcházely kapely Pavouczech a VMTN a každá vnesla do hospodského sálu punc jisté originality. Pavouczchu bubnovala slečna a hlavní postavou byl zpívající klávesista(!) vhodně doplněný občas flétnistou, VMTN se zase může chlubit saxofonistkou, která někdy svůj nástroj zamění za příčnou flétnu. A pak že se nedají tyhle nástroje uplatnit v bluesrocku! Samotní Saláti překvapili hned několika novými písněmi, u mě zabodovala jedna podle baskytaristy romantická - název Kurare tomu jistě více než nasvědčuje, a jedna lehce ironická, popisující dřívější neshody v kapele. Zkrátka Dysharmonie. Domů jsem se dostala v jednu ráno, zmoklá, protože v průběhu dne ztrativší deštník, hladová, zmrzlá a s bolavým krkem. A přesto z dnešního, nejen koncertního dne, šťastná. Mimochodem, uhodnete, co znamená ona zkratka VMTN? Ano, zcela správně. Vaše Matka To Nečekala.

PÁ 29.09.06
Hlava mi téměř padá únavou na klávesnici, a to je neklamné znamení, že začal další semestr. Vstávání v šest ráno, chaotické přesuny z jedné hodiny na druhou, snaha vydolovat z hlavy zbytky anglické a španělské terminologie (vždycky se, potvory, někam vypaří). Ale také třeba příjemná posezení v kavárnách či zapečená houska s rybízovou marmeládou a hermelínem - kupodivu je to fakt dobré. Nebo Agatha Christie. Nebo stále ještě bolest v krku. Asi vzpomínky na angínu. Zítra vyrážím do Třeboně a vstávám v půl šesté ráno. Raději na to nebudu moc myslet, jinak usnu ještě dřív, než uploaduji na web tento příspěvek.Howgh.

SO 23.09.06
Dnes byl fajn den. Procházka po Starém Městě, kde jsem poprvé byla v kostele sv. Jakubu, po svatovítské katedrále druhém největším. Nádherný gotický prostor s neuvěřitelnou hloubkou. A krásné varhany. Jak ty musí znít! Koupě nového batohu a spacáku - v mé oblíbené modré. Café Lamborghini a vynikající latté s největší pěnou v Praze. Ladronka, kde probíhal zábavné odpoledne. Cyklističtí freestyleři, příjemná hudba. A taky závody v jízdě s kontejnerem, který byl soutěžícím naložen jednou dospělou osobou :-). Jízda stmívající se Prahou a večeře v rodinné italské restauraci. Po dlouhé době aspoň trochu viditelné hvězdy na obloze. Škoda jen, že žádná nepadala.

ÚT 19.09.06
Devatenáctka má pro Sisao zřejmě nějaký nepříznivý účinek. Když jsem se včera ráno probudila lehce rozlámaná s bolestí v krku, myslela jsem, že to bude dobré. Ovšem když jsem o pár hodin později omdlela v metru na jezdících schodech, došlo mi, že to asi úplně dobré nebude. Silou vůle jsem se přepravila dvě stanice i s mezivýstupem a odpočinkem a naštěstí se mi díky kamarádce s kamarádem podařilo dostat domů. Tímto jim oběma moc děkuji! No, co z toho nakonec bylo? Horečka, krk jak struhadlo...á, slečno, tak to je angína (jako bych si ji v květnu neužila už dost). Asi abych trochu lépe poznala šíři antibiotik dostupných v ČR, užívám teď jiná než posledně. Barví nažluto a jejich polknutí je nadlidský úkol - s přihlédnutím k tomu, že po polknutí jedné tablety čeká člověka její sousední kamarádka. Jinak už nic originálního, Imudon s Vincentkou tu byly i posledně. A nedá mi to si ,,postěžovat": že já si všechny choroby musím odbýt o prázdninách nebo ve zkouškovém? :-)

SO 16.09.06
Sisao dnes vyrazila za kulturou, a to ne jen tak ledajakou. V Rudolfinu vystupoval osmdesáti pěti členný balalajkový orchestr (to není překlep, vážně!). Už první skladba, Večerní zvon, dala tušit, že tenhle zážitek se v Sisaině paměťovém šuplíčku uloží trvale. A taky že ano! Bravurně zahraný Chačaturjamův Šavlový tanec...anebo ruské lidové písně - tady jsem se, přiznávám, trochu obávala, nejsem velký příznivce koncertních pěvců a pěvkyň, ale obavy byly naprosto zbytečné. K tomu všemu ještě skvělý dirigent, který opravdu umí navnadit obecenstvo a nebojí se shodit ,,koncertní vážnost" nějakým vtípkem. Třeba nečekaně se objevivším hráčem na akordeon, který si začne jakoby mimoděk vyhrávat svou vlastní melodii a za nevěřícných grimas dirigenta nakonec strhne ke své hře celý sbor. Abych to shrnula: do Rudolfina chodím na koncerty docela často, vyslechla jsem tu spoustu skvělých vystoupení a snad nikdy jsem nebyla zklamaná. Ale potlesk vestoje jsem tam zažila poprvé v životě až dnes. A to myslím mluví za vše (i za studentku nejen VŠE).

NE 10.09.06
Lehce chořím, takže se od včerejška pohybuji v limitní blízkosti postele (někdy až přímo v ní, limita nelimita). Přesto jsem zvládla: zkoušku z financí-návštěvu botanické zahrady-vepřové kotlety na smetaně (a strávníci žijí!)- interview do Lidových novin-jeho následné zpracování-přečtení knihy Rosemary má děťátko-nalévání se čajem se zázvorem. Nejzajímavější událostí příštího týdne bude zřejmě třídní sraz bývalých spolužáků z gymnázia, na který se začínám docela těšit. No a také snad brzký nákup letenky do Anglie :-).

ÚT 05.09.06
Již zítra budu ,,vesele" diskontovat, hodnotit veřejné projekty, zkoumat dopady různých operací na měnovou bázi, zjišťovat nadměrné daňové břemeno a mnoho dalších věcí, které spadají do sedmipísmenného světa s názvem finance. V mimoškolním životě se ale naštěstí daří podstatně lépe, mám za sebou jednu vydařenou oslavu narozenin a Reise nach Brün, před sebou posezení s kamarádkou medičkou a určitě (o tom jsem přesvědčená) krásnou středu v Praze, která zřejmě v souvislosti s nástupem nového školního roku nahodila znovu letní háv. Dokonce se i něco možná nenápadně rýsuje v pracovní oblasti, takže - podzim bude zvláště pestrý.

PÁ 25.08.06
Slogan současných dnů: kdyby si lidé vystačili s mincemi a bankovkami a nevymýšleli věci typu dluhopisy, směnky a cenné papíry, hned by bylo na světě veseleji. Důvod k vytvoření sloganu? Pomalu, ale přece jen jistě se blížící zkouška z financí a příliš pomalá a nesystematická Sisaina příprava. Ta byla naštěstí vhodně doplněna několika příjemnými setkání, naneštěstí ovšem snahou sepisovat bakalářskou práci a odhalit při ní, že argentinská ekonomika si za posledních šestnáct let prožila snad všechny krizové scénáře, co by člověka jen mohly napadnout. Poprvé v životě také zmíním nepřímo svůj webhosting - donutila jsem se po dlouhém čase zajistit si 2000MB mailovou schránku, takže bych se už snad měla vyhnout incidentům ve stylu ,,Ale já jsem ti psal(a) a vono se mi to vrátilo zpátky." :-) Tak a pomalu se připravuji na další návštěvu.

ČT 17.08.06
Kamarád Paxik je po operaci vazů na koleni a jal se sepsat další blogový příspěvek. Jeho začátek mi ukázal a tím mě navnadil přispět také pár slovy do svého ,,doupěte." V několika posledních dnech úspěšně balancuji mezi návštěvami kaváren s přáteli a pomalým, ale jistým vytvářením bakalářské práce na téma ,,Argentina a její ekonomický vývoj od 90. let do současnosti." Není nad to, když se člověk může obklopit kupou materiálů, bahnit se v nich a podtrhávat si...

SO 12.08.06
Tak jsem tady. Sice už ne na skok...eh, to už jste asi někde četli, ne? Krkonoše mě přivítaly několikadenním úporným deštěm, který ale naštěstí časem ustal alespoň natolik, abych si rozšířila vlastivědné znalosti a poznala nejvyšší českou horu. Bohužel musím však konstatovat, že návratem z Krkonoš pomalu končí ta línější část prázdnin a zanedlouho by měla nastat příprava na bakalářskou práci o argentinské ekonomice, kterou posléze vhodně doplním učením na zářijové zkoušky. Oprostím-li se ale od těchto nemilých povinností, musím konstatovat, že prázdniny mě obohatily nejen zážitkově, ale i hudebně. Do svého ,,poslechového repertoáru" jsem přijala skupiny Franz Ferdinand a také Keane. Kdo mě zná, ani se nebude divit, že jsou to jen tak čirou náhodou britské kapely. V případě Keane je kladný dojem umocněn zejména tím, že stěžejním nástrojem této skupiny je klavír. ,,Keani" dokonce zašli tak daleko, že v jejich písních kromě basové kytary žádnou další nenajdete. Kdysi mi bylo trochu líto, že klavír je spíše předurčen ke hraní vážné hudby a na poli té populární se moc neuchytil. Dnes už je to zcela jinak. Vážnou hudbu jsem si postupem času oblíbila, no a třeba právě Keane dokazují, že ono tvrzení o nekompatibilitě moderny a klavíru rozhodně nejsou pravdivá.

PÁ 04.08.06
Tak jsem tady. Sice jen na skok, než zítra vyrazím za kamarádkou do Krkonoš užívat sychravého počasí, ale přesto. Nejprve se pochválím za to, že jsem konečně sepsala práci na téma Etické kodexy ve Španělsku (a budou se ve mně svářit ,,Samochvála smrdí" a ,,Kdo jiný nás pochválí, když ne my sami") a pak rychle přejdu k události prázdnin. Naše dvoučlenná výprava pobyla týden v Beskydech a shodla se, že do poslední minuty stál za to. Snad více napoví něco snímků.

SO 22.07.06
Horko se zdatně snaží Sisao pohltit, ale zatím (naštěstí) neúspěšně. V letním vedru si krátím čas rozjímáním. Příští rok bude hodně nabitý, jeden semestr strávím v zahraničí, a tak jsem si předsevzala, že tentokrát ještě o něco zvýším své tempo a udělám několik věcí s předstihem. Bohužel ale Sisao míní a - zároveň - mění. Poprvé jsem si ji začala uvědomovat před necelými dvěma lety a jak běžel čas, zjistila jsem, že je mou nedílnou součástí. Lenost. Samozřejmě, že si za ni mohu sama, ale znáte to, není lepší pocit než ,,mít to na koho svést", a tak jsem se dorozjímala k menší analýze. Na střední škole jsem líná nebyla. Ostatně, nebylo proč. Zvykla jsem si učit se na většinu předmětů průběžně a k nějaké té hodince či dvěma týdně (víc to téměř nikdy nebývalo) se dalo donutit docela snadno. Vysoké školy mi ale naservírovaly způsob přímo k lenosti vybízející. Průběžně se z mých přátel učí snad jen kamarádka medička, kterou tímto vynáším do nebes. My ostatní jsme zabředli do systému ,,tři měsíce skoro nic a pak ... pohroma". Bohužel si ho nedokážu plně vychutnat, moje paměť odmítá přijímat informace pod tlakem enormně se přiblíživší zkoušky a moje hlava považuje jakýkoli delší čas než tři hodiny nad učením za příkaz k vypnutí. Jedinou výjimkou jsou tzv. ,,nebiflovací" předměty - matematiku jsem se vydržela učit i deset hodin v kuse bez toho, aniž bych umírala vztekem či nudou. (Dobře, Sisao, litovala ses pak dodatečně ;-). Laskavý čtenář si ovšem domyslí, že při mé studijní kombinaci takových předmětů moc nenajdete. A čím humanitnější předmět je, tím vyšší je pravděpodobnost, že na něj budete muset spáchat nějakou psanou práci. Výjimkou není ani ta, které se teď snažím, bohužel s úspěchem, vyhnout. Přesný název ještě nemá, ale bude pojednávat o etických kodexech několika největších španělských deníků. Ráda bych ji stihla do úterý, protože ve středu odjíždím na týden pryč, a v srpnu by už bylo záhodno zabývat se pro změnu prací bakalářskou... Vyndala jsem si mnou dříve zpracované podklady. Že bych se do toho zítra přeci jen pustila?

PO 17.07.06
Brno je druhé největší město České republiky. Sisao se vrátila spokojená a o něco odpočinutější z Třeboně. Brno ji čeká a ona se těší. Těší se nejen proto, že pozná opět nová místa, ale, a to hlavně, protože bude mít toho nejlepšího průvodce na světě. (Nalijme si čistého vína: jakkoliv je Brno krásné, na onoho ,,tajemného" průvodce vlastně nemá :-). Jdu se kochat svou cestovní horečkou.

NE 09.07.06
Sisao začne dnes trochu netradičně sdělením, že Itálie se stala po výhře na penalty mistrem světa v kopané. Poražení Francouzi mají o důvod víc ke smutku, neboť jejich kapitán Zidane dostal při prodloužení červenou kartu za dost nevybíravý zákrok, a tak zbytek zápasu hráli v oslabení. Ale, a milovníci fotbalu prominou, tohle všechno je jen takovou ,,sisají" třešinkou na dnešním dortu, který obstarala celodenní návštěva zoologické zahrady. Když vezmete skvěle udělané expozice, azurově modré nebe a k tomu přidáte přítomnost drahého člověka, nemusíte tenhle koktejl ani míchat, aby chutnal báječně. Blog nyní zřejmě na týden osiří, protože již podruhé odjíždím naložit se do třeboňské slatiny a vychutnávat lázeňský klid. Zkrátka - good times are here. Definitely!

ČT 06.07.06
Šatník se podařilo Sisao zdárně protřídit, takže se nyní nachází v opojení ze slova ,,prázdniny." Dlouhé spaní, schůzky s přáteli, hraní na klavír, čtení, prostě všechno, na co se akademický rok netváří zvlášť přívětivě. Po několika letech mě čeká rovněž výlet do trojské zoo, na který se opravdu hafo (jak by řekli Brňáci ;-) těším. Příští týden odjíždím, téměř na rok přesně jako loni, ponořit své tělo do slatiny a užívat si v třeboňské krajině. A potom čekají Beskydy, jejichž mapu právě studuji.

SO 01.07.06
Druhý ,,školní" rok je konečně za Sisao! Poté co si obšírně popovídala se zkoušející o způsobech účtování zásob vlastní výroby, mezinárodních účetních standardech a akruální bázi, může říct, že ji čekají prázdniny. Sice z části opět vyplněné přípravou do školy (seminární a částečně již i bakalářská práce, později pár zkoušek, abych měla v zimním semestru volněji), ale i tak očekávané a zasloužené. Možná i proto jsem tento týden pojala již v kulturnějším duchu. Kromě nakonec skvělého vystoupení Nacha Duata jsem stihla ještě balet Raymonda, návštěvu fotografií staré Prahy a také jedno velmi milé čajování. Teď jen sedím u počítače, poslouchám své oblíbené písně (tentokrát dokonce ani ne Oasis :-) a jediné, co plánuji na nejbližší dobu, je úklid mého pokoje, protože entropie dosahuje zejména v šatníku skutečně až lehce nadměrných hodnot.

PO 26.06.06
Sisao je velká statistička (kdybyste to náhodou nevěděli). Sisao je líná (ale to už víte). Po středeční zkoušce ze statistiky, kdy jsem se opravdu koupala ve vlastním potu poprvé v životě jen z horka, se mi stále nedaří najet na TSR (Tvrdý studijní režim), který by mi měl dopomoci ke složení bakalářské zkoušky z účetnictví. Ne že bych se neučila, ale není to tak úplně ono, jak řekl loni matikář, když jsem mu u zkoušky prezentovala jako správný výsledek nekonečno, a ono to mělo vyjít nula. Tak tiše doufám, že za nulu nebudu ve čtvrtek já. Kromě výše uvedených nářků jsem ovšem stačila s Mamufem navštívit Café Bambus a zítra bude velký den. Naše čtyřčlenná posádka vyráží na baletní vystoupení španělského choreografa Nacha Duaty, který je snad jedním z nejslavnějších choreografů vůbec. S radostí přiznávám, že se na představení těším, a tím si dokazuji poslední zbytek své normality. Také jsem doslova zhltla pokračování knihy Hrdý Budžes. A hrdá buď, žes vytrvala, Sisao!

PO 19.06.06
Statistika stále před Sisao, ale už se nebezpečně blíží. Momentálně sedím u počítače, kolem mě se povaluje devět různých stohů papírů, kalkulačka a rozevřený sešit. Jestli to takhle půjde dál, neřeknu ve středu, ani jak se jmenuji, natožpak předpoklady o náhodné složce v časové řadě či snad způsoby měření závislosti kategoriálních znaků. Ale abych se uklidnila: všimla jsem si, že TAM (rozuměj venku) začalo již minulý týden intenzivní léto. Že na Petříně nejezdí lanovka, ale stejně je tam (pořád) hezky, stejně jako v zahradách na Pražském hradě. Že ptáci začínají zpívat již v naprosto otřesných čtvrt na čtyři ráno a o nějaké tři hodiny později se k nim přidá i nemilosrdně pálící slunce - to ovšem naštěstí nezpívá. Že v Kunraticích dozrály velké, šťavnaté jahody. No a nakonec že zítra uplyne přesně rok od mé první bakalářské zkoušky. Byla z matematiky a já jsem se jí bála. Moc. Ale, jak už víte, milé děti, dobře to nakonec dopadlo.

NE 11.06.06
Ano, fatálně to tu zanedbávám! Touto kritikou začnu dnešní zápis. Volby za Sisao, statistika před Sisao. Kdyby všichni vykazovali takový ,,učební potenciál" jako já, bylo by to opravdu hodně smutné. Z většiny zdrojů jsem se dozvídala, že oproti zkoušce z matematiky je statistika jednodušší, ale upřímně - ten pocit opravdu nesdílím. Moje sny jsou poslední dny velmi variabilní (jak by statistik řekl). Zdálo se mi o regresi, korelačním koeficientu a dnes v noci bych to odhadovala (bodový nebo intervalový odhad, pomoc?) na typy rozdělení náhodných veličin. Sebekriticky uznávám, že si stěžuji, protože mě to nebaví a nerozumím tomu. Chci ležet v knížkách, dívat se na filmy, hrát na piano a dělat další věci, které jsou škole na hony vzdálené. Do toho se mi navíc lehce zkomplikovala situace s tématem bakalářské práce a vůbec! Ale musím říct, že překlep ve statistické cvičebnici, kde místo "Lower Quartile" napsali "Lover Quartile" je docela pěkný. :-)

ČT 01.06.06
Sisao v několika uplynulých dnech zdatně oslavovala své narozeniny. Rozhodně ne přemírou alkoholu, jako spíš setkáváním se s velmi příjemnými lidmi a dostáváním krásných dárků. Nejvíc ze všeho (i když jak říkám, byly úžasné všechny) mě dostalo přání s kupou berušek. Jedna z nich stála opodál s nápisem ,,Ty nejsi jako ostatní. Ty jsi prostě originál!" Můžete hádat, od kohopak asi bylo :-). No a zítra jde originální beruška k volbám. I když politiku příliš neprožívám, doufám, že volební účast bude hojná. V místě, kde bydlím, na to voliči dost kašlou, ale tyhle volby je snad vyburcují z letargie. Nebojte, nechci z blogu dělat volební doupě, kdo mě (a mé názory) zná, asi tuší, koho budu volit.

PÁ 26.05.06
Postupné, velmi pozvolné a stále ještě nedokončené uzdravování se z nemoci Sisao v uplynulých dnech zpestřovalo finanční účetnictví. Když se mi v pondělí začalo zdát o odepisování pohledávek, bylo mi jasné, že to nebude žádná legrace. A nebyla! U příkladu číslo jedna jsem začala ztrácet svůj téměř všudypřítomný optimismus, u příkladu tři jsem pochopila smysl dizertační práce své vyučující (Kreativní účetnictví). V pátém příkladu nastoupila tzv. ,,Sisaina metoda odhadu výsledku". Přesto (nebo právě proto) se mi však podařilo obdržet započteno a nyní se mohu nerušeně věnovat studiu na další dvě zkoušky, které se tentokrát týkají médií. A psychicky se připravovat na to, že brzy budu o rok starší.

PÁ 19.05.06
Ve středu jela Sisao domů a najednou to na ni v autobuse přišlo. Hořela. Původně si myslela, že je to láskou, což by ostatně nebylo ani tak od věci, ale bohužel se doma ukázalo, že ,,láska" má 39 stupňů. A protože se můj stav nijak nelepšil, navštívila jsem dnes lékaře, který mi řekl, že mám ošklivou angínu (ne tedy, že by snad existovala i nějaká hezká). Další cesta proto následovala do lékárny a z ní rovnou do postele, odkud se občas vykulím jako třeba teď. Jen doufám, že nebudu mít tzv. černý chlupatý jazyk jako jeden z vedlejších účinků uvedený na antibiotikách, která beru :-).

SO 13.05.06
Právo, a to nejen obchodní, ale dokonce i mezinárodní, je za Sisao. Mezinárodní úspěšně, na výsledky obchodního si musí ještě počkat. Ale ostatní předměty mě nenechají příliš zahálet. Pylová alergie se naštěstí zatím příliš neprojevuje, ale i kdyby, z kamaráda už je skoro lékař, takže mi určitě pak poradí, jak na ni. A v úterý mě čeká Pavlač, kde budou mí kolegové žurnalisti hrát divadlo. A vůbec, na úterý už se tuze těším! :-)

SO 06.05.06
Poprvé v květnu a počtvrté nevyhnutelně blízko dalšímu zkouškovému období, to je stručné vyjádření Sisainy situace. Dostalo se mi rady, že není dobré dávat vášnivé polibky na ucho - od medičky! - takže pokud líbáte své protějšky na tuto část těla jako projev vroucí lásky, raději toho zanechte :-). Já na uši nelíbám, ale jinak jsem s májem spokojená a ne že ne. Se svou znalostí obchodní práva už podstatně méně, takřka vůbec, ale snad s tím stihnu do středy něco udělat.

PÁ 28.04.06
Skoro se zdá, že se v poslední době stává Sisainou tradicí přispívat do blogu až v týdenních intervalech. Já vím, ale když člověk chodí do Stromovky, do Karlína, na Letnou a ještě k tomu do škol, blogu nezbývá nic jiného než na chvíli osiřet. Franchisingová prezentace je úspěšně za námi, ačkoliv se náš tým vlivem těžké choroby (rýma) zredukoval o jednu třetinu. Úderné ženy (rozuměj Sisao s kamarádkou) se však statečně prodraly prezentačními nástrahami. V obdobném, jen značně humornějším duchu, se pak nesl úterní psychologický pohovor. Dozvěděla jsem se, že jsem příliš systematická, zodpovědná a konzervativní. A na tahle konsternující sdělení stačila prosím pouhá minuta. To však nic nebylo proti větě, která mi vyjevila krutou pravdu: Já, která vždycky učitelům drásala nervy svým vyrušováním a bavením se v hodině, která studuji žurnalistiku, která se hned na chodbě před pohovorem dala do řeči se všemi přítomnými...prý špatně navazuji kontakt s druhými lidmi. Laik se diví, odborník žasne. A před domem nám kvetou šeříky.

NE 23.04.06
Blíží se máj, lásky čas. A já s láskou sobě vlastní píšu obchodní dopisy, kde poptávám bezešvé trubky a vysoké roštěnce (to je kus hovězího a ne vysoký pohledný kluk, toho mi netřeba objednávat :-). Zlehka se už zabývám tématy bakalářských prací na obou školách, protože mám ráda ve všem jasno. Zatím ale máme spíš polojasno až oblačno, a to nejen vzhledem k tématům, ale i venku. Ještěže uplynulé dny se obloha překonala a Sisao tak obdivovala dubnovou Prahu, stejně jako zajímavou výstavu fotek v galerii Langhans. V pondělí ji čeká velká prezentace na téma franchising a v úterý psychologický pohovor ohledně výjezdu do Španělska. Kdoví, co se tam o sobě dozvím!

SO 15.04.06
Sisao si to bude muset přiznat, ale (asi) na ni plně dolehlo jaro. Blog pustne a ona září, i když není září. Nicméně i přes záření se kulturně vzdělává a dnes byla za duben již potřetí v divadle! Tentokrát na zdařilé komedii Úžasná svatba na malé scéně divadla ABC. Poprvé v životě jsem viděla hrát Kamilu Špráchalovou, jejíž jméno slýchám snad u všech dabovaných pořadů, a byla jsem jí mile překvapena. Také jsem byla překvapena Františkánskou zahradou, která se konečně po dlouhých měsících zimy zaplnila lidmi. Mimochodem, je tam úžasný výhled na jeřáb! :-)

NE 09.04.06
Člověk párkrát vynechá oblíbenou kávovou středu a nestačí se divit, co se děje. Ano, je to tak. Na Jižním Městě, kam už zřejmě naštěstí jezdím jen jednou týdně, se znatelně zhoršila kvalita kávy z automatu. Asi proto, abych lépe pracovala a nerozptylovala se. Tak pracuji, ale stejně se rozptyluji. Tentokrát vlastními myšlenkami. A když dojdou myšlenky, ponořím se do světa knih, hudby, básní a divadla, jako tomu bylo například tento víkend. Vidíte, člověk ani tu kávu nepotřebuje. Ale byla vážně dobrá, za těch pět korun, které mi nepokrytě záviděli kamarádi z jiných vysokých škol.

ÚT 04.04.06
Sisao začíná jako každý měsíc novou blogovou stránku a je možná tak trochu ráda, protože se jí na konci března ,,podařilo" udělat zatím nejdelší pauzu v blogování - 9 dní. V době (tradičně) nestálého aprílového počasí a (tradičně) množství školních aktivit si raději žádné závazky dávat nebudu. V sobotu jsem byla v divadle na představení Víš přece, že neslyším, když teče voda. Pásmo složené ze tří jednoaktovek mě zpočátku zas až tolik nezaujalo, ale bohatě to vynahradila poslední z nich, která brilantně vystihla jedno nedělní odpoledne poněkud senilního páru. Úplně se vidím, že takhle taky dopadnu. Další představení - Jistě, pane ministře - by mělo záhy následovat. A aby nebylo kulturní osvěty málo, dnes se mi v knihovně podařilo náhodou sehnat sbírku básní ,,Sloky" od španělského autora Gustava Adolfa Bécquera. Ještě na gymnáziu jsme část z nich četli v originále, takže bude zajímavé lovit v paměti a snažit se ho porovnávat s českým překladem.

NE 26.03.06
Máte rádi statistiku? Sisao moc ne, ale protože se snaží žít s heslem ,,Nelekejte se překážek", přistoupila dnes po několikaměsíční pauze k práci se statistickým programem SAS. Sice mě několik hodin strašil poznámkou, že se nemůže připojit k jakémusi fiktivnímu serveru, ale za vydatné pomoci kamaráda a tzv. klasické windowsové rady (odinstalovat a znovu nainstalovat) se mi podařilo nevídané. Teď jen zbývá se všechno naučit a netrávit večery příjemnými hovory na icq, že! :-)

NE 19.03.06
Po smíšených zážitcích z plesu přichází Sisao s veledobrou zprávou. Vleklá anabáze úspěšně skončila a já pojedu příští rok na studijní pobyt do Španělska! Přesněji řečeno na sever a zcela přesně řečeno do města Pamplona. Býci, ohniví Španělé (o které popravdě nestojím, neb si na českou kotlinu nestěžuji) a hlavně - správa a řízení firem. Kromě toho se až nebezpečně blíží představení s názvem ,,Finanční účetnictví se Sisao", které žánrově spadá do oblasti tragédie. Zvlášť při mém studijním ,,úsilí."

ČT 16.03.06
Po úterním plesovém zážitku jsem přemýšlela, jak ho čtenářům zprostředkovat. Dojmů (smíšených) mnoho, slov (výstižných) málo. Proto jsem se uchýlila k velmi dětinskému veršování. Vítejte v koutku tzv. Sisainy primitivní poezie:

V úterý pobyla Sisao na plese
na zprávy z tohoto zuřivě těšte se

Pro netrpělivé chci předeslat
že vskutku nebylo oč stát

neb v prostorách tovární haly
tanec se vskutku špatně válí

a tanečníci? ...ani nemluvit
většina seděla a chtěli pivo pít

jen jeden chrabrý chránil jejich čest
to dle Sisao příliš málo jest

divil by se pak někdo příliš tomu
že ta odešla o půlnoci domů?

Teď nadejde emotivní závěr, držte si kapesníky!

Snad někdo brzy najde se
na tancování na plese

A po dočtení rychle upalujte do knihovny začíst se do skutečných mistrů básníků!

PO 13.03.06
Po dlouhé, téměř roční pauze, čeká Sisao zítra ples. A to ne jen tak ledajaký. Jedna z jejích alma mater, konkrétně FSV, ho pořádá u příležitosti 15. výročí vzniku. Pravda, prostory bývalé libeňské továrny se mi na takovou akci zdají lehce zvláštní, ale nechci se udivovat předčasně. Zvlášť když jsem slavnostně oprášila své oblíbené plesové šaty. O nedostatku tanečníků pro svou tancechtivou maličkost raději veřejně pomlčím. Nečekaně mě dnes potěšil mail adresovaný z Brna aneb vzpomínky na seminární práci Milenci a vrazi od Vladimíra Párala (prosinec 2004). Vzpomínám, jak jsem tehdy šla poprvé v životě s  novinářskou akreditací na slavnostní premiéru stejnojmenného filmu a cítila se jako ,,velká žurnalistka." Ten pocit nebyl špatný, i když nevydržel dlouho :-).

ST 08.03.06
Nula dočtena! K zavaření Sisainých mozkových závitů nedošlo! Nakonec jsem došla k závěru, že obávaná pasáž vyšší matematiky se nechala projít naprosto hladce (že bych si ještě něco fakt pamatovala? Óóó!). Mile mě překvapily dodatky této knihy, zejména ten, ve kterém se dokazuje, že Winston Churchill byl ve skutečnosti ...mrkev. A k tomuto tvrzení dojdete prosím tak, že ,,omylem" vydělíte výraz nulou. Zkrátka, v jednoduchosti je síla, v matematice krása a ve vzduchu dnes v poledne byly už náznaky jara.

PO 06.03.06
V mailu pro budoucího nositele Nobelovy ceny a nyní již i téměř hotového pana doktora :-) jsem se prořekla, že bych dnes mohla napsat pár slov do blogu. Asi trochu nevhodně, protože po večerním příchodu ze školy moje komunikační schopnosti poněkud upadají. Napsala jsem své penzum cvičných obchodních dopisů ve španělštině, dokonale (možná ještě víc než dokonale) se zamotala do tajů finančního účetnictví a konečně začala číst knihu Nula od Charlese Seifeho. Decentně připomínám, jak už jsem jednou psala, že tato kniha opravdu celá pojednává o čísle nula, jeho historii a peripetiích, které způsobilo. Zatím se mi čte dobře, matematické nároky na mě kladené jsou pořád v normě. Uvidíme, co budu říkat, až se dostanu k pánům Leibnizovi a spol.

ČT 02.03.06
Jaro je tady! Vlastně ne, ještě není, ale březen už ano. Sisao se honí hlavou střípky zážitků z uplynulých dní. Dámská jízda při světové ekonomice, kde jsme všechny zúčastněné s grácií ženám vlastní prošly, ,,dobrovolně povinná" opětovná návštěva výstavy Zlaté časy médií, odkud se půlka ročníku nenápadně proplížila do expozice zvířat zavzpomínat na dětství u kostry plejtváka obrovského :-), lehce bláznivá hodina politologie, první příspěvky na Mediáři a obchodní angličtina, na které si člověk připadá jak Líza Doolitlová naslouchající vzorné výslovnosti profesora Higginse. Také pan Gini, který kdysi dávno, ještě když byl zdravý a hlavně živý, vypočítal hodnotu parametru 0,001736. A my všichni, kteří se tváříme, že je tohle číslo úplně jasné, ale v duchu není o nic srozumitelnější než okřídlených 42. A navíc ani neposkytuje odpověď na otázku života, vesmíru a tak vůbec.

PÁ 24.02.06
Poprvé za celou dobu Sisaina vysokoškolského studování se jí podařilo mít pátek volný. Ale abych někoho nemystifikovala: volný ve smyslu žádná škola, jinak kdoví, co mě ve ,,volnočase" čeká. Dnes to bylo například druhé kolo výběrového řízení na semestrální pobyty v zahraničí. S dalšími přibližně čtyřiceti kolegy-španělštináři jsme se nořili v rekordně krátkém čase do inteligenčního testu a do testu všeobecných znalostí. Doufám, že prvně jmenovaný měl měřit i naši schopnost odolávat stresu, protože se absolutně nedal stihnout, ačkoliv s časem nikdy nemám problémy. To rozhodně neberu jako chvástání se, prostě psaní testů u mě probíhá formou vím/nevím :-). V tomhle případě to bylo spíše nevím či ,,moje IQ za nic nestojí." Výsledky se dozvíme až za více než měsíc, tudíž není kam spěchat. A já nespěchám, jen se prostě z jistých důvodů nějak nemůžu hodit do pohody (za zprostředkování tohoto skvěle ujetého výrazu děkuji kamarádce Zuzce, která ho přinesla z lékařské fakulty).

NE 19.02.06
Po Paxikovi se kamarád Mamuf stal mým v pořadí druhým inspirátorem ve snaze odlehčit blog od lehce nezáživného učebního balastu. Na svém webu napsal článek o něčem, co se týká chtě nechtě každého studenta. Napovím vám - jíst se musí. Sám svůj příspěvek zakončil otázkou ,,A jak se stravujete vy?", a tím v dušičce Sisao vzbudil podnět k tomuto poněkud delšímu a velmi odlehčenému příspěvku. Jestli máte volnou chvilku a něco k zakousnutí, směřujte sem. Pro hladové ovšem nedoporučuji, i když předesílám, že žádné recepty tam nenajdete :-).

ST 15.02.06
A je to tady! Již třetí den Sisao plave ve vodách letního semestru. Zatím tedy jen na jedné škole, ale to se velmi rychle změní. Učitelé mě zatím nezlobí (jak já tuhle odpověď na obligátní otázku dospělých nesnášela, když jsem byla ještě malá), akademickou čtvrthodinku dodržují obě zúčastněné strany zcela precizně a přiměřeně dobré nálady je dostatek. Spánku už méně a vůli k učení možná ještě méně. Snad proto, že se na Prahu snáší déšť. Jestli jde o kyselé atmoferické depozice (nedělám si legraci, to FAKT existuje), nejsem schopna určit, ale sníh bych brala raději.

ČT 09.02.06
Pořád se u psaní blogu přistihuji, že při psaní data podvědomě sahám na klávesu 5, jako rok 2005. Možná se mi tak hluboce zaryl do paměti, že se ho odmítám zbavit. Velmi ráda jsem se ovšem dnes slavnostně zbavila poslední zkoušky v tomto semestru, a to rovnou trojsemestrální češtiny. Z toho plyne (pro zasvěcené), že se mohu v poklidu vrátit ke svým křesýlkům, dis/dysfunkcím a dyslexiím :-). A v neposlední řadě k čekání na doporučení ke studiu v zahraničí. Svěřila jsem ho člověku nadmíru povolanému a hlavně, mnou vcelku oblíbenému. Tak jsem zvědavá!

SO 04.02.06
Dnes jsem konečně byla taktním a milým způsobem donucena trochu se v blogování rozjet. Paxik, jehož blog moc ráda čtu, mě totiž mile překvapil svým posledním příspěvkem. Nejlépe bude, když onu podstatnou část zprostředkuji přímo jeho vlastními slovy: ,,A teď i mě zasáhla lavina, zvaná Four Things. Do Čech ji přes svůj conblog zprostředkoval Jiří Bureš a mě do ní zapojil Dan Kulhánek. Kouzlo téhle laviny je ve stručnosti, ale také v tom, že se blogger může svěřit s věcma, které sice chce ostatním říct, ale těžko se to nacpe do nějakého zajímavého článku." A vzhledem k tomu, že mi v závěru svého příspěvku takříkajíc předal babu, jdu se i já pustit do odtajnění svých ,,Four things."

Má čtyři zaměstnání

• spolupřekladatelka webu www.gnu.org
• překladatelka manuálů k programům IBM
• profesionální třídička :-) elektronických smluv v České pojišťovně
• učitelka španělštiny

Mé čtyři oblíbené filmy

• Love actually
• Lock, stock and two smoking barrels
• Jak básníci přicházejí o iluze
• Psycho

Čtyři místa, kde jsem žila
• Praha- Řepy
• Praha - Modřany
• často jsem pobývala také v Kobylí (jižní Morava)
• ... a v Netolicích (jižní Čechy)

Čtyři oblíbené TV pořady


televizi sleduji méně než minimálně, takže když se k ní jednou za sto let dostanu, je to

• Monty Python
• Columbo
• The Simpsons
• olympijské hry

Čtyři místa, kde jsem byla na dovolené

• Irsko
• Norsko
• Skotsko
• Vysoké Tatry

Čtyři oblíbená jídla

• bramborové placky
• knedlíky s vajíčkem
• kuřecí řízek s bramborovým salátem
• a samozřejmě čokoláda :-)

Čtyři weby, kam chodím denně

• seznam.cz - mám nastavený jako homepage
• vseborec.cz - server výhradně pro studenty VŠE, docela dobrý lék na anonymitu této školy
• Wikipedia - obsáhlá on-line encyklopedie
• Google

Čtyři místa, kde bych byla raději než jsem teď

• velká a pohodlná postel
• zasněžený svah kdesi v horách
• v příjemné kavárně
• kdekoliv s lidmi, na kterých mi záleží

Čtyři blogy, kterým předávám štafetu Čtyři věci (Four Things)

• Mamufův blog
• Daniho weblog
• Yuhůův weblog. Budu se jen opakovat, ale Yuhůovy on-line rady jak psát web mi opravdu pomohly.
• Denik Ostravaka - o jednym cypovi z Ostravy

PÁ 03.02.06
Čtyřdenní kurz franchisingu je za mnou. Těžko říct, jestli úspěšně, ještě náš tým ve složení milovnice mléčných výrobků + zuřivý japanolog + Sisao čeká vytvoření eseje a její prezentace ve velkém stylu (i s rautem!). V přípravě na češtinu jsem nějak polevila, zato si den zpestřuji písničkami od kapely Zrakawadu. Poprvé jsem ji slyšela na společném vystoupení s mými oblíbenými Saláty někdy před dvěma lety a musím říct, že tehdy na mě jejich odvázaná hudba moc nezapůsobila. Nedávno (zřejmě pod vlivem studia?) jsem jí ovšem přišla na chuť a začala si notovat bezstarostné popěvky se skutečně dětskou radostí. Příští týden mě očekává mise ve věci semestrálního pobytu, sama jsem upřímně zvědavá, jak mi zainteresovaní lidé (ne) vyjdou vstříc.

SO 28.01.06
Myslíš, že je knedlík funkcí?

Přibývající čas s sebou přinesl úspěšně absolvovanou zkoušku ze španělštiny, účast na focení receptů do časopisu, návštěvu baletního pásma Miniatury a také zděšení nad blížícím se mimosemestrálním kurzem franchisingu. Na ten Sisao zatáhl hodný kamarád větou ,,Jseš otevřená neslušným návrhům?" A protože jsem zvědavá, stačilo jedno kývnutí a ... čekají mě čtyři dny školy navíc, a to v kruhu ostřílených odborníků. Do neradostné situace se ještě vklínila zkouška z češtiny, kde se v podkladech záhadně objevují slova typu krikotyreoidální svaly či velární okluzivy. Trpělivost k učení je pryč...dodávám si ji kávovými dýchánky, rozlučkovými večírky a také básněním a vzpomínáním na perly z icq diskuzí. Věta z nadpisu je součástí jedné dávnější povedené konverzace s kamarádkou a, myslím, jasným důkazem toho, že holky mezi sebou neřeší jen oblečení a své polovičky. A co si myslíte o knedlíku vy? :-)

SO 21.01.06
Pokus o retrospektivu uplynulého týdne: Test ze sociologie nebyl těžký, ale stejně mě tenhle předmět asi bavit nezačne. Účtuji zřejmě zdatně, dík patří mému učiteli na účetnictví, který by snad naučil účtovat i ... Sisao. Banky, prachy, trhy aneb krycí název jednoho obtížného předmětu, se nechaly zvládnout. A pak...a pak...přišel onen památný čtvrtek a s ním...ano... zkouška z němčiny. Byla jediná, na kterou jsem se za celý semestr těšila, a měla jsem proč. Že pro vás slovo ,,zkouška" znamená depresi, poruchy spánku, výrazné zvýšení přísunu čokolády nebo naopak nemožnost do sebe cokoliv dostat? Nebojte, chápu vás. Představte si ale ten pocit, že jste před zkouškou úplně klidní, učitel je na vás milý a že si s ním příjemně popovídáte. (A taky se na něj dobře dívá, ale to už jen taková Sisaina glosa :-). Zkrátka a dobře, zkouška jak víno! Řekla bych, že s matikou asi nejlepší :-D. V pátek jsem po dlouhé době slyšela Lukáše Vondráčka na koncertě v Rudolfinu. Hrál Mozartův koncert č.24 c moll a řečeno moderně to byl fakt nářez. Teď sedím u počítače, snažím se proniknout do tajů ekonomické španělštiny (ve skutečnosti se docela flákám, ale předstírám maximální vytíženost). Bis bald!

SO 14.01.06
Jak se zdá, Sisain blogový leden bude poněkud slabší. Dnes jsem se konečně dostala k tomu napsat alespoň pár řádek za vrčení tiskárny, která mi tiskne seminární práci na Současný český jazyk, a to v nejvyšším rozlišení. Když nestojí za moc obsah, ať to spraví alespoň forma. Minulý týden se mi podařilo zvládnout další bakalářskou zkoušku - z angličtiny. Popravdě řečeno jsem přípravě moc nedala, ale musím blahořečit své učitelce, která mě stihla skvěle připravit ve svých hodinách. Abych byla upřímná, nedělala jsem si při nástupu na VŠE iluze, že by mě ještě někdy mohly hodiny angličtiny bavit. Notabene angličtiny pro ekonomy. A ejhle, stalo se! Příští týden se na mě usmívá silou několika zkoušek a zápočtů, tudíž se snažím vstřebat účetnictví obchodního a výrobního podniku či veškeré informace o bankách a finančních trzích. Moc zábavy se nyní se mnou zkrátka neužije. Jen musím poznamenat, že se docela těším na zkoušku z němčiny a Ledové kaštany v bílé čokoládě mi opravdu moc chutnají.

NE 08.01.06
Pokud se vám zdá, že Sisao poslední týden blog mírně řečeno flákala, máte naprostou pravdu. Na vině je milované zkouškové období, kterým se snažím proplout s chladnou hlavou a statečným srdcem. Ne vždy se daří obé zachovat, ale snažím se. Kromě zkoušek, zkoušek a zase zkoušek (například v úterý mě čeká jedna ,,milá" z angličtiny) mě čeká další rozšiřování žurnalistických znalostí, tentokrát v časopise Apetit a navíc mám na březen exkluzivní pozvánku na jídla indické kuchyně ;-). Teď mě omluvte, jdu si procvičovat anglické ekonomické pojmy v šikovném prográmku od kolegy z VŠE. I když ho neznám aneb anonymita navěky, chtěla bych mu alespoň takto za onen geniální vynález poděkovat.

NE 01.01.06
Sisao oslavila Silvestr mile a poklidně, poděkování patří Mamufovi a dále také České filharmonii, jíž se včerejší koncert Slovanských tanců mimořádně vydařil. Teď se učím psychologii a mám z toho zřejmě frustraci, která bude pokračovat atribucí a skončí schizofrenií (nebo afektem). Na každý pád vám chci popřát to, co jsem si přála v první minutě nového roku i já:

• práce přiměřeně
• lásky, spánku a čokolády vrchovatě ;-)

ST 28.12.05
Tak a je to za námi. To je v případě Sisao a Vánoc spíše lehce smutný povzdech. Vánoce mám ráda a ty letošní byly vydařené. Ježíšek mi přinesl všechny dárky, o které jsem si napsala (no nesmějte se, i studentka vysoké školy píše Ježíškovi!), a tak jsem si jich užívala. Popravdě řečeno, klidně bych v tom ještě pokračovala, kromě jiného mám ještě několik nových nepřečtených knih z předvánočního období. Psychologie komunikace od Zbyňka Vybírala a Nula od Charlese Seifeho však stále leží ladem. (Mmch: kniha Nula je opravdu o čísle nula :-). Místo toho trávím druhé Vánoce s pohledem upřeným do monitoru a občas do skript. Jen namísto loňské matematiky a laškování s GraphDrawerem mě teď čeká skutečná ,,biflárna," jak říkám. Asi by to chtělo nějaký interaktivní program na psychologické pojmy. Přidám-li k tomu romantickou kulisu zasněžené Prahy, učilo by se mi jedna radost.

PÁ 23.12.05
Uplynulé dny, byť stále prosycené školou a učením, už dávaly nezadržitelně najevo vědět o blížících se Vánocích. Sisao dostala spoustu milých dárků, ale nejvíc ji dostal dárek od nejmenovaného spolužáka. Kdysi se mu Sisao svěřila, že jí kadeřnice zkritizovala barvu vlasů i účes, doslova řekla, že takhle se nemůžu nikomu líbit a že bych se měla nechat ostříhat nakrátko a obarvit načerno. Spolužák mi řekl, že se v barvách na vlasy nevyzná, ale tahle by mě mohla ,,načernit" snad docela dobře. S těmito slovy mi podal krém na boty :-). Tím, jak to vlastně s tou barvou vlasů je, si nejsem moc jistá. Možná to vysvětluje moje oblíbená kniha ,,Muži mají radši blondýnky, ale žení se s brunetkami." Vlasy si barvit nechci, ale všem chci popřát co nejkrásnější Vánoce s lidmi, které máte rádi. Howgh.

SO 17.12.05
Když byla Sisao ještě malinká, nebo alespoň o něco menší než teď, maminka jí jednou řekla: ,,Sisao, až si někoho najdeš, přiveď si domů, koho chceš, jenom ne matematika nebo fyzika. Ti jsou hrozně nepraktičtí." Sisao se maminčiným doporučením ve svém nadcházejícím životě řídila se střídavými úspěchy, i když musí připustit, že maminka má vždycky pravdu. A copak by říkala na to, kdyby se dozvěděla, co všechno se dá na matfyzu studovat? Ostatně, posuďte sami:

• Subdirektně ireducibilní algebry
• Variety s distributivními kongruencemi
• Základy teorie krotkých kongruencí.
• Hardyho-Littlewoodův maximální operátor
• Duální funkcionály
• Zjemňující monoidy
• Perron-Wiener-Brelotovo řešení
• oscilátorové representace dvojnásobného nakrytí
• Hausdorffovost
• Čechova-Stoneova kompaktifikace
• Ostře třítranzitivní a tříhomogenní grupy
• interpolační a zhlazující spline

PO 12.12.05
Dnes Sisao psala na poslední(!) hodinu kreativity v jazyce vánoční povídku s názvem ,,Zrušili Vánoce." Sisao by je ani zrušit nechtěla, přes nánosy komerce a šílených vřav v obchodech si pro ni uchovaly jakýsi milý, možná trochu sentimentální ráz. Bohužel si však pravého předvánočního těšení kvůli škole příliš neužívám. Milou a vítanou změnou byla páteční návštěva srazu přátel Beatles. Již podruhé (blogovala jsem o něm už loni :-). Letos na sraz dorazila i moje oblíbená kapela The Backwards, která hraje ,,broučí" písně přímo skvostně. Kromě toho musím konstatovat, že mikulášská nadílka byla již téměř zlikvidována. Na podílu nabytých vědomostí se to sice příliš neprojevilo, ale o to lépe se mi dnes při testu hledalo ve statistických tabulkách.

ST 07.12.05
Tak a máme středu. Kromě Sisainy oblíbené pauzy na kávu :-) znamená středa také půldenní práci v aktualne.cz, dnes nadmíru veselou. Bývalý spolužák by sice ne moc hezky, ale o to trefněji poznamenal, že jsem při vybírání grafiky k článkům byla ,,vysmátá jak lečo." Bohužel nevím, jestil mi úsměv vydrží i zítra. Kromě tělomučení mě čeká též zubomučení a španělštiny-učení. Světlý konec dne je ovšem vyhrazen příjemnému čajování-zasnění(?).

NE 04.12.05
Sisaina maminka se do příprav na nadcházející Vánoce pustila opravdu s vervou. Když Sisao dnes v půl třetí odpoledne čile vyskočila z postele (ne, nechodím na bujaré večírky, jen jsem prostě stráááášně unavená), vonělo po kuchyni dalších šest (!) druhů cukroví. Já jsem místo toho tvořila seminární práci na Práci s informacemi II (to je název, že?), zapisovala si další zkoušku, hrála na klavír. A děsila se statistiky. Kdeže loňské sněhy jsou, kdy jsem si na cvičeních z matematiky se zarytým pohledem na učitele říkala: ,,Tak, ještě pár hodin, zbavím se těchhle šíleností a budu mít konečně(!) statistiku." Tváří v tvár Poissonovu rozdělení si teď spíš říkám: ,,No, ona vlastně ta matematika nebyla tak těžká." :-)

ST 30.11.05
Mediální smršť. Nejdříve strávila Sisao půlden v ekonomické rubrice na serveru aktualne.cz a pak si prohlédla výstavu Zlaté časy médií v Národním muzeu (bohužel méně podrobně, než by chtěla). Večer si zaskočila tamtéž na doprovodnou přednášku pana docenta ze žurnalistické almy mater. Poučný den, lehce k zamyšlení. Možná i časem napsanému? Kdoví. Každopádně byl zakončený zajímavým výstupem. V autobuse přistoupil ke mně a k jedné slečně ne zcela střízlivý pán a bodře zahlaholil: ,,Holky, nebuďte smutný!" A i přes ten alkoholový opar měl vlastně pravdu :-).

NE 27.11.05
Prodleva v blogování nebyla tentokrát způsobena Sisainou leností, ale ochořením. V poslední době už příliš častým. Zřejmě se dá o mně říct ,,Slečno, vy jste přepracovaná." Mému nosně krčně struhadloidnímu stavu příliš nepomohlo ani vysedávání nad počítačem a stváření seminární práce na statistiku. Kromě toho začínám podléhat dojmu, že svět se trochu zbláznil - co byste řekli k následujícímu?:

• paní, která si v autobuse zaujatě čte návod k pračce
• dva kluci o málo mladší než já transportující metrem obří drátěnou krychli
• nápis na lahvi ,,kloktadla" vytaženého z lékárničky: Není vyrobeno z přežvýkavců.

ÚT 22.11.05
Dnes se mísí v Sisao radost s podivnou lítostí (či empatií?). Hodiny strávené nad nezáživnými skripty se vyplatily a nástraha s názvem Bakalářská zkouška z ekonomie byla překonána. Leč, řada mých kolegů takové štěstí neměla. Ze třinácti jich šest odešlo s indexem v ruce jako vstupenkou na třetí, poslední pokus. Na mě byla komise ještě přiměřená, ale to, co dělala jiným, opravdu za moc nestálo. Silně mi to připomíná můj první pokus. A perlička na konec - vedle nás posedávali na chodbě pobledlí kluci, kteří dělali státnice. Nějaká bakalářka jim musela připadat hrozně vzdálená a bezvýznamná. Všechno je relativní. Pro zvláště zvědavé a ekonomicky smýšlející: moje otázka zněla ,,Nezaměstnanost, formy, příčiny," jako doplňující jsem dostala monopson na trhu práce. Po příchodu domů jsem všechny ty knihy a stohy papírů zavřela do zásuvky a adieu, světe složitých křivek a hypotetických situací!

SO 19.11.05
Zapomeneme na chvíli na ekonomii, z níž Sisao už třeští hlava a budeme se dnes věnovat veskrze příjemnějším věcem. Kamarád Paxik se vrátil z několikadenního pobytu v Bruselu, o kterém zajímavě píše na svých stránkách. A navíc, protože jsem asi byla moc hodná a fakt (no vážně!) se učila makroekonomii i z Helíska (VŠEáci vědí), poslal mi pár zajímavých textů. Po jejich přečtení tak Sisao šíří do světa informaci: Jestli se chcete dobře pobavit a počíst si v angličtině, zabruste na http://www.davebarry.com. Dave Berry je sloupkař, a to dobrý. Jeho biografie začíná takto:

Dave Barry is a humor columnist for the Miami Herald. His column appears in more than 500 newspapers in the United States and abroad. In 1988 he won the Pulitzer Prize for Commentary. Many people are still trying to figure out how this happened.

A protože jsem si Helíska nejen nastudovala, ale udělala jsem si dokonce výpisky, dostala jsem dnes od máminy andorské kolegyně 3 (slovy tři) kilogramy turrónu. Zasloužilí čtenáři už tuhle dobrotu virtuálně znají a já znovu musím napsat, že je to spolu s čokoládou další moje představa nebeské many.

ČT 17.11.05
Státní svátek. Chvíle vzpomínání, zamyšlení a také odpočinku. No, jak pro koho. Sisao se dnes noří do tajů mikroekonomie a ze všech těch příjmů z mezního produktu, křivek celkových nákladů a box-diagramů směny jí není právě nejlépe. Ba naopak. Kromě toho už je opravdu velká novinářka, protože začala včera působit na nově vzniklém zpravodajském serveru aktualne.cz. Její první počin byl překlad šíleně dlouhého a ještě šíleněji srozumitelného článku o jistém panu Bernankovi, který, jak my milovníci ekonomie víme, kandiduje na post ředitele americké Fed. Tedy centrální banky. Tedy se opět dostávám k makroekonomii, která nechává moje srdce více než chladným. Dnes se mi dokonce zdál naprosto odstrašující sen. Namísto obvyklých příjemných denních sněních o vysokých, tmavovlasých atd. mužích v něm figuroval propásnutý termín bakalářské zkoušky a neschopnost Sisao si na něj sehnat omluvenku. Já chci trojku, já už budu hodnáááá!!!

SO 12.11.05
Od příští středy bude Sisao s železnou pravidelností trávit několik hodin z týdne na serveru aktualne.cz v rubrice Světová ekonomika. O něco méně hodin pak připadne pobytu ve vydavatelství Hachette Filipacchi. Přidáme-li k tomu několik zápočtových testů a hrozivě se přiblíživší zkoušku, dostaneme celkem přesný obraz Sisaina studijně-pracovního života. V nepracovním životě se mísí pravá podzimní únava, lehký údiv a dlouhotrvající bláznivé opojení. Patrně z izomorfismu a aktivit ve volném čase (Freizeitaktivitäten).

PO 07.11.05
Co Sisao v uplynulých dnech stihla?

• Nechala si potvrdit zápisy do dalšího semestru na obou VŠ (dokonce jí na to stačila jedna jediná polední pauza).
• ,,Zvládla" látku z makroekonomie. Úvozovky jsou bohužel více než na místě, ale stále objevuji neobjevené, například mezní sklon k dovozu či vliv daní na agregátní poptávku mi Holmanova učebnice prostě zamlčela.
• ,,Vysvětlila" látku z matematiky. Tady jsou úvozovky na ještě větším místě. Kromě osudové Steinitzovy věty, která mi zkomplikovala v nadsázce řečeno celý život :-), nemohu říct, že bych se v lineárních obalech, dimenzích a bázích nějak vyžívala. Dokonce pořád nevím, v jaké souvislosti jsme probírali izomorfismus.
• Zaúčtovala jsem zřejmě poprvé v životě správně pasiva!
• S kamarádkou se podílela na dialogické povídce par excellence.

Bohužel

Základy vzdělanosti,
už vás mám právě dosti
proč se vás musím učit
proč musíte mě mučit?

Přece však v tom všem rozletu
nevzpomenul bych přísah
jsou sladší věci ještě tu
než byly na těch mísách