Historie čokolády

Čokoláda je bez nadsázky starší než leckteré světové náboženství. První zmínky o ní se objevily již u olmécké civilizace přibližně tisíc let před Kristem. Definitivně je pak vaření čokolády připisováno Mayům a Aztékům. Mayové do drcených, na slunci sušených a pražených bobů vanilku, Aztékové hořké mandle, pepř i med.

Důležitým mezníkem pro čokoládu se stal rok 1502. Tehdy se s ní setkal Kryštof Kolumbus. Sice mu nechutnala, ale rozhodl se vzít do Evropy kakaové boby. A když mexické misionářky přidaly cukr, vznikl sladký nápoj, jehož popularita začala prudce stoupat.

V roce 1815 založili Holanďané první továrnu na čokoládu Van Houten a zanedlouho si nechali patentovat výrobu čokoládového prášku. Čokoláda ve formě tabulky spatřila světlo světa v roce 1847. Vznikla jako spojení kakaového prášku, kakaového rozpuštěného másla a cukru.

Lidská fantazie ovšem ani nadále neusínala na vavřínech, a tak v roce 1879 spatřila světlo světa mléčná čokoáda v roce 1913 plněné čokoládové bonbony.

Známým belgickým pralinkám dal jméno francouzský maršál hrabě du Plessis-Praslin, skutečným vynálezcem byl však jeho kucha mistr Lassagne.